„Oni jsou ti poslední, kteří by měli protestovat proti tomu, že stát dává podporu uprchlíkům, kteří k nám utekli, aby zachránili své životy,“ uvedla Němcová v rozhovoru pro server PrahaIn.
Podpora Romů ze strany státu je podle ní mnoho let maximální a společnost je k této menšině velkorysá. Doplnila také, že „značná část Romů nepracuje a žije právě ze sociálních dávek“.
Posléze se Němcová pro server Romea snažila svá slova zmírnit a ohradila se proti titulku. „Myslím si, že nemají protestovat, aby byla poskytována pomoc i těm, kteří to také potřebují. To byl ten smysl toho mého vyjádření, nebylo to o tom, že kdo pobírá dávky, nesmí mít žádný názor,“ řekla.
Doplnila, že lidé, kterým společnost pomáhá, by měli být solidární s dalšími, kteří si podporu zaslouží. „Nebylo to namířeno proti romské komunitě, nehledejte v tom žádný můj rasistický postoj, to bych považovala za naprostou obludnost,“ dodala Němcová.
Chybí nám pocit bezpečí. Romové před Úřadem vlády demonstrovali za mír |
Podobná slova pro server PrahaIn uvedl také senátor Jiří Čunek jen několik dní předtím. „Stát by měl především seškrtat dávky té části Romů, kteří celý život nepracují a žijí ze sociální podpory,“ řekl. Nyní je k tomu podle něj nejpříhodnější doba, protože stát má dluh a musí šetřit. „Proto by mělo dojít i k úsporám v této oblasti,“ řekl.
„Můj výrok historický opakuji a používám takto: ‚Kdo nechce pracovat, ať nejí‘,“ napsal na dotaz iDNES.cz. „Těch, co nemohou, se to netýká. Za to, co napsaly média už nezodpovídám...“ dodal ke článku serveru.
Nespravedlivé a urážející, zní kritika
Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková na Facebooku napsala, že výroky Čunka nejsou nic nového. „Místo toho, aby se vyjádřil k příčině problémů a k systému bludného kruhu obchodu s chudobou, zkouší to s populistickými prohlášeními,“ kritizovala ho. Podobné výroky však podle svých slov nečekala od Němcové.
Dodala, že by bylo vhodnější soustředit se například na kontroly zaměstnavatelů a jejich odůvodnění při nepřijetí uchazeče. „Takto se budeme stále točit v kruhu. Kolektivní označování jakékoliv skupiny obyvatel nikam nevede. Zaměřme se na opravdová řešení a naplňování Strategie romské integrace,“ vyzvala.
Výroky už kritizovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Označila je jako nespravedlivé a urážející.
„Pojďte nám prosím raději na pomoc v řešení segregace romských dětí ve vzdělávání, předsudečného násilí a obchodu s chudobou,“ napsala na Twitteru.
Ohradila se také Rada vlády pro romské záležitosti. „Právě politici by si měli být vědomi, že svá tvrzení musí opírat o fakta, a to přesvědčivým způsobem. Měli by si být obzvláště vědomi, že kritizovaná skupina osob dlouhodobě čelí prokazatelné diskriminaci například v oblasti vzdělávání či zaměstnávání,“ uvedli pro server Romea.
Slova Čunka a Němcové se podle nich nedají považovat za neškodná či bezvýznamná. „V této souvislosti připomínáme, že vina se musí u každého prokazovat zvlášť a nikoli kolektivně,“ uvedli.
Násilná smrt Roma v Brně budí emoce, šíří se projevy nenávisti k Ukrajincům |
Situace mezi Romy a Ukrajinci je napjatá
V posledních měsících je situace v romské komunitě značně napjatá. Vyhrotilo ji mimo jiné pobodání třiadvacetiletého romského mladíka, který na následky zranění zemřel. Útočník byl údajně ukrajinské národnosti. Po násilné smrti mladíka se v centru Brna strhla bitka mezi Romy a Ukrajinci.
K další potyčce mezi Romy a zřejmě třemi Ukrajinci došlo v sobotu v Pardubicích. Podle policie se do ní zapojilo asi 20 lidí a zraněn byl mladý Rom, který měl po ošetření dva stehy na tváři.
V neděli se v Pardubicích v návaznosti shromáždilo několik stovek lidí, kteří vyjadřovali podporu obětem i nesouhlas s násilím a volali po bezpečnosti v ulicích.
Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění necelé dvě třetiny lidí v Česku hodnotí soužití s Romy jako špatné, 15 procent z nich jako velmi špatné. Přibývá však lidí, kteří jej vnímají kladně. Zároveň se také celkově zeslabil stereotypní pohled na romskou populaci.