Ti sestavili Bílou knihu terciárního vzdělávání, která mimo jiné obsahuje návrh takzvaného odloženého školného. Současná vláda počítá s tím, že v budoucnosti studenti budou za studium na vysokých školách platit.
"Tato vláda školné nezavede," zdůrazňuje však ministr školství Ondřej Liška. Aby ta další případně takový krok udělat mohla, bude muset podle autorů reformy nejprve vzniknout systém, který bude ke studentům vstřícnější.
Student nebude závislé dítě
Vyspělé země se snaží zmenšovat ekonomickou závislost studentů vysokých škol na jejich rodinách. U nás je to zatím jinak.
"České zákony chápou studenta jako dítě závislé na rodině. Přímá finanční pomoc studentům patří k nejslabším v Evropě, sociální dávky jsou směrované dominantně přes rodiče," připomíná jeden z autorů Bílé knihy, sociolog Petr Matějů.
V budoucnu by se měl zavést jakýsi univerzální studijní grant, jehož základ by tvořila částka ve výši současné úlevy na dani, kterou rodičům studentů stát poskytuje. Jde zhruba o 900 korun měsíčně. Vyplácení této sumy by samozřejmě mělo podmínku, že dotyčný opravdu řádně studuje.
Padnout by podle návrhu měla také pro dnešní vysokoškoláky magická hranice 26 let. Jen do té doby totiž mají nárok na sociální úlevy. Stále častěji přitom mladí lidé u nás začínají vysokou školu studovat později. Stanovením této věkové hranice jsou tak diskriminováni. "Chceme, aby výhody mohli studenti využívat zhruba do třiceti let," říká Petr Matějů.
V žádném případě by to však neznamenalo podporu "věčných" studentů. Úlevy bude moci člověk využívat pouze při studiu trvajícím předepsanou dobu.
"Bude ale moci třeba po bakaláři přerušit, jít pracovat a pak se zase vrátit do magisterského programu," dodává sociolog.
Přivýdělek bude možný
Další podporou studentů budou půjčky. Budou je využívat zejména na placení školného. Hlavní myšlenkou je, že splácet půjčku by začal až absolvent vysoké školy, který si najde zaměstnání a dosáhne určité výše platu.
Výši školného si budou určovat samy školy. Ale centrálně dostanou nařízený jen strop, za který už nebudou moci jít. Tento limit by měl být odvozen od platů v jednotlivých skupinách oborů.
Studenti by měli na půjčku nárok, i kdyby při studiu pracovali. Uzavírali by speciální pracovní smlouvu a přivydělat by si mohli až pět tisíc měsíčně. Stát by jim za těchto podmínek odpustil platbu zdravotního a sociálního pojištění.
"Nechceme studenty podporovat v pouhém pasivním příjmu sociálních dávek," říká Petr Matějů. Stanovení maximální částky výdělku by mělo být zárukou, že student vedle práce stíhá plnit i školní povinnosti.
. Návrh finanční pomoci vysokoškolákůmVýdělek studenta osvobozený od daně a pojištění: Studenti si budou moci vydělat zhruba 5 tisíc měsíčně. |
Bílou knihou se bude do konce roku zabývat vláda. Jestli se návrhy obsažené v dokumentu podaří přetransformovat do zákonů, je zatím otázka.
ODS je pro, ale například lidovecká expertka na školství Michaela Šojdrová se k odloženému školnému staví skepticky. A podle sociální demokracie ještě čas na diskusi o zavedení plateb na vysokých školách nenastal, protože mzdy v České republice se příliš liší od těch ve vyspělých zemích.
Proti školnému zatím vystupují i zástupci studentů sdružení ve Studentské komoře rady vysokých škol. "Studující z movitějších rodin se díky školnému odpovědnějšími nestanou. Ti z méně movitých rodin budou muset více pracovat, a to ovlivní kvalitu i délku jejich studia. Půjčky to nevyřeší," namítá místopředseda studentské komory Jan Říha.
