Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry, dosahují však politických dohod. Shodu tedy ministři nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.
Evropská unie pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
„Facilitační smlouva má určité předpoklady pro to, aby existovala, a to že chceme vést přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Dnes taková politická realita není,“ řekl Lipavský. Vnímá to jako první důležitý krok. Podle Borrella pozastavení dohody povede k tomu, že počet nově vydaných víz výrazně poklesne.
„Od poloviny července vidíme zásadní nárůst přechodů hranic z Ruska do sousedních států, což se stalo bezpečnostním rizikem pro tyto sousední země,“ řekl Borrell. Státy sousedící s Ruskem podle něj mohou přijímat národní opatření, která zamezí vstupu do EU přes jejich hranice.
Unie chce odstřihnout ruské turisty od víz, opatření by mohlo platit od října |
Na okraj jednání se uskutečnil oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny Dmytrem Kulebou, Moldavska Nicolaem Popeskem a Gruzie Iljou Darčiašvilim. „Bavili jsme se o tom, co můžeme udělat pro to, abychom jim pomohli v jejich přibližování k Evropské unii, a jak více pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi,“ řekl Lipavský.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Jde podle něj o úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto „genocidní válku“ podporuje. Podle Jana Lipavského unijní státy hledají kompromis.
„Čas polovičatých opatření vypršel. Výsledky přinese jenom tvrdá a důsledná politika,“ uvedl Kuleba.
Severské státy podle Lipavského mají přetížené hranice. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se EU měla inspirovat Finskem, které počet vydávaných víz pro ruské turisty omezí na desetinu současného počtu.
Ministři z některých států v úterý mluvili o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina i lidem, kteří válku schvalují.
Kuleba zároveň navrhl spuštění zvláštního programu pro ruské vojáky, kteří už nechtějí na Ukrajině bojovat. Vzdát se mají ukrajinským silám. „Věřím, že stojí za to tuto nabídku učinit, protože jestli i jediný ruský voják složí zbraně a rozhodne se skončit, znamená to záchranu ukrajinských životů a přiblížení k míru,“ uvedl Kuleba.
Neformální summit ministrů zahraničí zemí Evropské unie ve středu pokračuje druhým dnem. Zatímco v úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky, ve středu se debatovalo o ruské agresi vůči Ukrajině.
Konference se zúčastnilo mnoho zahraničních hostů. Kromě řady šéfů diplomacií například prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer, novináři, analytici či lidskoprávní aktivisté.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
Výběr událostí kolem plánů na zákaz vydávání víz ruským občanům25. února - Česká vláda na mimořádném jednání rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Krok byl reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, která začala o den dříve. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů. ČR se stala první unijní zemí, která k takovému kroku sáhla. 2. srpna - Vydávání vstupních víz ruským občanům zastavilo Lotyšsko. 8. srpna - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval státy Evropské unie, aby přestaly udělovat víza Rusům. „Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni,“ prohlásil. Právě uzavírání hranic je podle něj nejdůležitější sankcí proti Rusku. 9. srpna - Premiérky Estonska a Finska se vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací. 15. srpna - Německý kancléř Olaf Scholz při návštěvě Norska uvedl, že existuje prostor pro debatu na evropské úrovni o zákazu vstupu ruským turistům, ale je důležité neztěžovat odpůrcům Kremlu možnost uprchnout z Ruska. 18. srpna - V Estonsku začal platit zákaz vstupu pro ruské občany s schengenskými vízy vydanými Estonskem. 19. srpna - Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto oznámil, že Finsko sníží od 1. září množství víz udělovaných občanům Ruska na desetinu současného počtu. 23. srpna - Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis oznámil, že pokud se členské země Evropské unie nedohodnou na plošném zastavení vydávání turistických víz ruským občanům, mohly by zákaz vstupu pro ruské turisty zavést společně Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Finsko. 24. srpna - Český ministr zahraničí Jan Lipavský v rakouském Alpbachu na stejnojmenném evropském fóru znovu apeloval na jednotnou evropskou pozici ohledně vydávání víz ruským občanům. 28. srpna - Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell uvedl, že nepovažuje za dobré řešení zastavit vydávání víz do zemí EU všem ruským občanům. 29. srpna - „Jsem přesvědčen, že je potřeba vyslat jasný signál ruské společnosti o důsledcích podpory agrese proti Ukrajině prostřednictvím plné suspenze dohody o vízové facilitaci s Ruskem,“ řekl po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Praze premiér Petr Fiala (ODS). 30. srpna - Agentura Reuters informovala o návrhu společného postoje Německa a Francie, které jsou proti zákazu vydávání víz. Tyto země varovaly před „dalekosáhlými omezeními vízové politiky“. Na stranu Francie a Německa se postavilo i Rakousko. „Nesmíme vylít vaničku i s dítětem, paušální zákaz víz pro ruské občany by zničil i ty poslední kontakty s ruskou občanskou společností,“ řekl šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. - Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že snaha některých zemí EU zastavit vydávání víz ruským turistům je iracionální a nezůstane bez odpovědi. 31. srpna - Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. |
