Sestavit pohotovostní služby na gynekologicko-porodnickém oddělení v malé nemocnici bývá potíž. Atestaci zde má třeba jen primář a jeho zástupce a zbytek lékařů je teprve v přípravě, což pro zkušeného vedoucího někdy znamená odsloužit takových služeb třeba i polovinu.
„Pak se primář těší, až lékař v přípravě udělá atestaci. Jenže on mu hned po ní odejde do soukromé ambulance, a tak musí zase přijmout někoho mladého,“ popisuje potíže terénu předseda Sekce gynekologů a porodníků lůžkových zařízení České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP David Cibula.
Ministerstvo zdravotnictví to plánuje vyřešit zavedením povinnosti pro budoucí ambulantní gynekology sloužit pohotovost v nemocnicích. Ve společném memorandu se na tom dohodlo ministerstvo, odborná gynekologická společnost i zdravotní pojišťovny. První mladí gynekologové se do nového systému zapojí možná už letos, plný dopad v terénu se projeví za několik let.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák je s tím spokojen. „To, že jsou ambulantní specialisté úzce zapojeni do práce u lůžka, je běžné ve většině zemí EU,“ říká.
U nás by měl nový systém v porodnicích fungovat tak, že se každý lékař, který si po atestaci bude chtít otevřít vlastní gynekologickou ambulanci, zaváže ve smlouvě se zdravotní pojišťovnou podílet se i na práci v nemocnici. Přesněji řečeno, zajistí tam nejméně dvě služby v měsíci po dobu pěti let od chvíle, kdy smlouvu uzavře. Novinka nemá zpětný účinek, týká se tedy jen lékařů, kteří teprve budou atestovat.
Služba v nemocnicích i pro praktické lékařeMinisterstvo zdravotnictví společně se společnostmi praktiků ladí model, podle kterého by pohotovosti v nemocnicích sloužili i atestovaní praktičtí lékaři. Zatím se počítá s tím, že v každém okrese bude u velké nemocnice minimálně jeden urgentní příjem, celkem by jich tedy bylo 81. „Měly by vzniknout dva stupně urgentního příjmu. První pro velké fakultní nemocnice a druhý pro ty ostatní. V tuto chvíli u nás funguje již 15 urgentních příjmů,“ vysvětluje mluvčí „Zákon to už dnes v podstatě ukládá nejen praktikům, ale všem lékařům. My se tomu nebráníme,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. |
Avšak „donucovací prostředky“ se nelíbí České lékařské komoře. „Řada lékařů půjde se zájmem do nemocnice udržovat si erudici, ale jsem proti tomu, aby se ukládala povinnost. Tohle není férové jednání,“ kritizuje záměr prezident ČLK Milan Kubek. Vadí mu, že skupina starších lékařů určila mladším novou povinnost.
Mladí lékaři to však tak dramaticky asi vnímat nebudou: „Nevnímám to negativně, protože teď běžně sloužím. Je dobré, aby lékař i po atestaci zůstal v kontaktu s nemocničním prostředím. Myslím, že když člověk odtestuje a hned odejde, je to i nefér vůči nemocnici, která ho vychovala a udělala z něho lékaře,“ míní jedenatřicetiletá Jana Mořanová, která bude atestovat letos v prosinci a připravuje se na to v jičínské krajské nemocnici.
Tři klady dohody
Uzavřená dohoda má podle signatářů vyřešit několik základních problémů najednou. Zaprvé má zajistit lékařům po atestaci i dál kontakt s operačním prostředím a porody. „Nemalá část kolegů se vydá na cestu ambulantních specialistů a z celého oboru po dosažení určité úrovně znalostí vykonává jen malou část,“ popisuje praxi ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslav Feyereisl.
Lékaři krajských nemocnic chtějí vyšší platy, vykážou všechny přesčasy |
Zadruhé chce ulevit lékařům v nemocnicích, zejména těch malých. „Když patnáct dnů slouží noční v nemocnici primář a dalších patnáct jeho zástupce, jak dlouho to člověk může vydržet?“ upozorňuje David Cibula.
V neposlední řadě získají pacientky lepší péči. „Pro ně je velký benefit, že lékaře, kterého znají z ambulance, uvidí třeba na vizitě, u operace nebo porodu,“ vysvětluje primář gynekologicko-porodnického oddělení krajské Oblastní nemocnice Příbram Petr Chudáček.
Je nutné však říci, že někteří ambulantní gynekologové v řadě nemocnic slouží, a to zcela dobrovolně. Například Petr Krykorka už deset let chodí třikrát týdně do krajské nemocnice v Jičíně. Původně ve špitále pracoval, pak převzal ambulanci po svém otci, v nemocnici ale částečně zůstal, aby tehdy kvůli personální krizi nemuselo být oddělení uzavřeno.
Problémy mají i velká zařízení
Kolik gynekologů-porodníků v českých nemocnicích chybí, není úplně jasné, podle Davida Cibuly se to vyčíslit nedá. Potíže mají spíš menší zařízení, i když ani to není pravidlem.
Gynekologové v Česku
|
„Hodně záleží na tom, v jaké části republiky jste. Možná kdyby nebyla Praha tak blízko Příbrami, budu mít značný problém služby sestavit. U nás pracuje mnoho lékařů z Prahy,“ říká příbramský primář Petr Chudáček.
To potvrzuje i nedávný případ nemocnice v Jablonci nad Nisou – jednu chvíli tam v porodnici chybělo šest lékařů z jedenácti. „Asi by nám nový systém mohl pomoct,“ říká její ředitel Vít Němeček. Ale připomíná, že zákon povinnost podílet se na zajištění péče o vlastní pacienty zná už léta. „Dosud to nikdo neřešil. Teď se jenom začíná něco vymáhat,“ myslí si Němeček.
Oslovení nemocniční lékaři se však většinou shodují, že dohoda provozu porodnic pomůže.
