Odhalit závislost na internetu není podle experta na tuto problematiku tak jednoduché, jak se může zdát. Nezáleží totiž pouze na času stráveném na internetu.
„Ne všichni, kteří tráví významné množství času na internetu, jsou závislí. Doporučuje se proto spíš sledovat problémy, které to způsobuje, zda se projevují znaky závislosti,“ říká odborník na závislost na internetu Lukáš Blinka. Závislost má podle něj šest základních projevů. „Když jsou přítomny všechny, pak teprve můžeme mluvit o závislosti,“ říká Blinka.
Jedná se o konkrétní chování, kterému v případě závislosti přizpůsobuje daný člověk i všechno ostatní. Dále fakt, že činnost vykonává, protože nějakým způsobem ovlivňuje jeho náladu. Dalším ukazatelem je, že pokud se k předmětu závislosti nemůže dostat, zažívá stavy úzkosti, abstinenční příznaky. Daná činnost je také velmi intenzivní a může vést k problémům - například v rodině nebo v práci. Posledním ukazatelem jsou relapsy.
Konference k mediálnímu vzdělávání, kterou pořádal Jeden svět na školách. Zleva moderátorka Zuzana Tvarůžková, odborník na závislost na internetu Lukáš Blinka, odborník na internetovou bezpečnost Martin Kožíšek a odborník na dezinformace a hoaxy Petr Nutil (18.10.2017).
„Závislý člověk, který si je vědom toho, že má nějaký problém, se rozhodne situaci řešit, ale spadne do toho znovu. Závislost je patologie, kdy si člověk nedokáže pomoct sám,“ uvedl Blinka.
Z online platforem zaberou nejvíc času počítačové hry. Například hraním populární hry League of Legends stráví děti až 38 hodin týdně. V některých případech to na ně ale může mít i pozitivní dopad.
„Někteří hráči pak mohou rovnou nastoupit do zaměstnání například jako manažeři, protože jsou schopni spolupráce a komunikace,“ říká Blinka a dodává: „Otázkou je, jestli se děti, kterým bychom hraní zakázali, budou věnovat něčemu užitečnějšímu. Odpověď podle různých výzkumů zní, že ne.“
Šikana ve hře Minecraft
Jenže hraní počítačových her s sebou kromě závislosti přináší i další riziko. Trendem poslední doby je totiž šikana v online hrách. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmami Vodafone a Google v letošním roce udělala výzkum zaměřený na hru Minecraft.
Ukázalo se, že hráči této hry zažívají nejčastěji takzvané griefování – tedy že jim někdo zničil to, co ve hře vytvořili, poměrně často se také setkávají s nadávkami a urážkami nebo virtuálním „zabitím“ pomocí nepovolených technik – takzvaným tpa-killem. Například Turecko se proto před časem z výše uvedených důvodů rozhodlo Minecraft zakázat.
Šikana je i ve hrách, děti si kradou virtuální věci, říká šéf Linky bezpečí |
„Pětina hráčů zažila situace, kdy se od nich ostatní spoluhráči snažili získat skutečné kontaktní údaje – kontaktní e-mail, nick na Skype, kontakt na facebookový profil, telefonní číslo apod. Téměř 12 % dětských hráčů také potvrdilo, že se od nich ve hře další osoby snažily získat osobní údaje – skutečné jméno a příjmení, 6 % hráčů upozornilo na to, že se od nich jejich herní spoluhráči snažili získat fotografii obličeje,“ upozornil vedoucí projektu E-Bezpečí Kamil Kopecký. Hráči prý ale také po svých spoluhráčích leckdy žádají intimní fotografie.
Podle bezpečnostního experta Martina Kožíška vyrůstá nová skupina útočníků, kteří mají technologické dovednosti a jsou nebezpeční. „Když jsme byli malí, dospělí nám říkali, ať si dáváme pozor na muže v baloňáku, který nám bude nabízet bonbon. Dneska by to bylo jinak. Nejnebezpečnější skupinou jsou lidé ve věku 17-23 let,“ říká Kožíšek. Ti podle něj využívají manipulační techniky, vydírají.
Pozor na hoaxy
Další nebezpečí, které přináší užívání internetu, jsou dezinformační zprávy. „Sebevětší blábol začne být nebezpečný ve chvíli, kdy mu uvěří dostatečný počet lidí. Pokud bude veřejný prostor dlouho zaplavován nesmysly, stane se realitou,“ říká odborník na dezinformace Petr Nutil. Sám je zakladatelem webu manipulatori.cz, který falešné zprávy vyvrací.
Filtr zpráv na sociálních sítích neexistuje. „Záleží na tom, jaké lidi máte kolem sebe, co „lajkujete“, co čtete. Sociální sítě fungují na algoritmech a servírují vám podle toho i obsah,“ uvedl Nutil. Jako příklad uvedl zprávu o tom, že chce Evropská unie zakázat písmeno „Ř“. Ukázalo se, že šlo pouze o vtip.
Na síti od rána do večeraJeden svět na školách letos udělal výzkum mezi středoškoláky. Zjistil, že se na sociální sítě koukají nejčastěji, když nemohou spát, hned po probuzení, ale také při vyučování. Právě ze sociálních sítí také nejčastěji čerpají informace, dále také z televize a z online zpravodajských portálů. Výzkum také ukázal, že studentky jsou na sociálních sítích častěji než studenti. Za nejzávažnější problém České republiky středoškoláci považují politickou reprezentaci, na druhém místě skončila korupce a na třetím soužití s romskou menšinou. |
Nutil radí ověřovat zprávy z více zdrojů ve vyhledávači nebo se podívat na to, z jakého zdroje zpráva pochází. K tomu může pomoct seznam dezinformačních webů. Problém je, že mediálně negramotní uživatelé se nechají informacemi ovlivnit víc než ti, kteří umí kriticky přemýšlet. Důležitá je proto důkladná příprava v mediální gramotnosti, a to už na školách.
Nezisková organizace Člověk v tísni proto spustila vzdělávací program Jeden svět na školách, kterým se snaží vést žáky k mediální gramotnosti, jehož součástí byla právě konference (Ne)bezpečí na síti. „Akcemi jako je tato chceme dát vyučujícím především příležitost setkat se s odborníky k vybraným tématům. Zároveň na konferencích sdílejí svoje zkušenosti s kolegy z jiných škol, a mohou se tak vzájemně inspirovat,“ říká ředitel programu Karel Strachota.
Letos také pod záštitou této organizace vznikla Platforma pro mediální vzdělávání, která mimo jiné propojuje jednotlivce a organizace prosazující důležitost mediální gramotnosti mezi odbornou i laickou veřejností.
