Patnáct mužů (bohužel nikoli také žen), kteří mají změnit zemi, už bylo vybráno. Jsou mezi nimi jména "nesmrtelných" matadorů, široce respektovaných odborníků i naprostých politických zelenáčů. Z tohoto pohledu to může být docela zajímavý mix.
Politická zkušenost a někdy i vychytralost pánů Nečase, Kalouska či Vondry se bude v jednom týmu setkávat s profesní zdatností a respektem nemocničního ředitele Hegera a nutnou dávkou jisté naivity u nových mužů vysoké politiky, jako jsou například starosta Besser či podnikatel Jankovský. Jestli bude takové rozvrstvení k prospěchu či ke škodě věci, uvidíme až časem.
Už nyní je ale jasné, co by měla veřejnost od své nové - a připomeňme si, že ještě před pěti týdny zcela nepředstavitelné - vlády očekávat. V prvé řadě rychlost, rozhodnost a důslednost. Reformní plány, které nová vládní koalice sype z rukávu snad každý den, vypadají na papíře docela nadějně.
Co neušetří teď, neušetří už nikdy
Rozhodující bude, jaké množství záměrů dokáže velmi rychle zrealizovat. Zcela jistě platí, že zejména na nepříjemné kroky má nová vláda čas tak maximálně rok a půl. Po této době se se železnou pravidelností u jakékoli vlády původní novátorský zápal vytrácí a začíná vítězit snaha o udržení dobytých pozic. Bylo to tak vždy a bude i tentokrát, nemělo by smysl, aby si Nečasův tým nalhával cokoli jiného. Proti minulým volbám má nynější vláda dvě velké výhody - výraznou převahu v parlamentu a také půl roku náskoku. Zatímco Mirek Topolánek sestavoval svou křehkou vládu až do ledna, Petr Nečas už může mít tou dobou leccos hotovo.
Největším a nejviditelnějším úkolem nové vlády je rychlá náprava tristního stavu veřejných financí, které byly zasaženy krizí i léty nepříliš efektivního fungování státu. Pokud vláda již na samém počátku při tvorbě rozpočtu na příští rok plošně seškrtá výdaje proudící přes všechna ministerstva, může jí to do budoucna výrazně pomoci. Když to neudělá letos, neudělá to už nikdy. Už za rok totiž budou ministři moc dobře vědět, co všechno je "nutně", "opravdu nutně" a "naprosto nezbytně" potřeba platit, a spoření bude mnohonásobně těžší.
Z úspor si všechny tři vládní strany udělaly jakousi mantru a můžeme očekávat, že se o ně budou skutečně snažit. Otázkou je, nakolik důsledně. Z dlouhodobějšího pohledu je však pro stav státní pokladny stejně důležité, zda dokáže dosahovat vyšších příjmů. Proto musí Nečasova vláda hledat také cesty k podpoře ekonomického růstu. Pro stát platí totéž co pro každou firmu, krizové období lze krátkodobě překonat škrtáním výdajů, ale skutečného zlepšení se dosáhne až zvýšením výkonnosti a růstem příjmů. Podmínky pro podnikání, střídmá daňová politika státu a atraktivita země pro investory bude tedy přinejmenším stejně důležitá, i když zpočátku méně viditelná, jako plánované úspory.
Příjmy a výdaje nejsou všechno
Náprava státního hospodářství je hlavní starostí nově vznikající vlády. Zároveň pro ni ale může být i pastí. Kabinetu, který se prezentuje jako výrazně reformní, totiž hrozí riziko přeekonomizovanosti, tedy přílišného pohledu na svět jen přes čísla. V naší zemi je přitom mnoho oblastí, které potřebují reformu stejně nutně jako rozpočet. Patří mezi ně třeba vymahatelnost práva. Ve veřejnosti dlouhodobě přetrvává pocit, že domoci se spravedlnosti je u nás velmi zdlouhavé, ne-li dokonce nemožné. Přinejmenším část policie a justice je nefunkční a rozsudky, byť i férové, po kdovíkolika letech již nikdy nemohou uvést věci do správného stavu.
Podobně by byla čistě ekonomická orientace chybou třeba ve zdravotnictví. Diskuse o počtu pojišťoven je pacientovi velice vzdálená. A převedení reformy zdravotnictví pouze na diskusi o správnosti či nesprávnosti poplatků je také zcela nedostatečné. Pacienty mnohem více zajímá, zda nebudou v roli podřadného prosebníka trávit hodiny v čekárnách v mnohdy ještě socialisticky vypadajících nemocnicích. Teprve tehdy, když se mohou v nemocnici cítit jako člověk a klient, budou považovat zdravotnictví za zlepšené. Je téměř jisté, že výrazně vzroste i ochota k finanční spoluúčasti.
Podobně by bylo možné pokračovat i dál v oblastech, jako je kvalita vzdělávání, přes podporu vědy a výzkumu až po hladké a občany neobtěžující fungování úřadů. Chce-li být Nečasova vláda vládou úspěšnou, nesmí zapomenout i na ty aspekty fungování státu, které se nedají měřit pouze v účetních kolonkách příjmů a výdajů.
Samostatnou kapitolou pro nový kabinet je pak hlasitě vyhlašovaný boj proti korupci a střetu zájmů, který se stal jedním z ústředních hesel nové koalice. Skutečně přesvědčivý obsah však získá až poté, kdy se po nějakém skandálu bude muset první muž "Nečasovy patnáctky" rychle a bez řečí poroučet. Pak voliči, kteří svým kroužkováním ukázali, jak moc jim vadí politici se špatnou pověstí, uvěří, že tentokrát to nejsou jen řeči.
Vládní plány a hesla mají od včerejška své konkrétní tváře. Odstartoval pro ně závod s časem a tvrdý boj o důvěru občanů.
