„Každý mám mít možnost volby, které vysílání chce sledovat. Pokud takovou volbu projeví celá domácnost a projeví to předepsanou formou, měla by existovat možnost být z povinnosti platit poplatek vyvázána,“ argumentuje komunistický poslanec v důvodové zprávě k návrhu změny zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který nejprve posoudí vláda a pak Poslanecká sněmovna.
Jste pro vyvázání se z poplatků České televizi?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 13. října 2020. Anketa je uzavřena.
Zákon již nyní obsahuje výjimky, kdo je od placení televizních a rozhlasových poplatků osvobozen. Například jednotlivec, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, nebo člověk, který žije v téže domácnosti s dalšími osobami a součet čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima.
Poslanci SPD už loni navrhli zrušit koncesionářské poplatky starobním a invalidním důchodcům a samoživitelům, kteří pečují o nezletilé dítě. Od plateb by byla podle ni osvobozená také většina lidí a domácnosti s příjmy pod čtyřnásobek životního minima místo nynějšího 2,15násobku. Vláda k návrhu poslanců SPD zaujala neutrální stanovisko. Sněmovna zatím návrh SPD neprojednala ani v prvním čtení.
Osm z deseti lidí v České republice souhlasí s financováním České televize a Českého rozhlasu formou koncesionářských poplatků, vyplývá z červnového průzkumu agentur Median a STEM/MARK, v němž oslovily více než 2000 lidí starších 18 let. Obdobný podíl lidí vnímá nynější výši koncesionářských poplatků jako přiměřenou nebo nízkou. Podle více než 60 procent lidí by financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo omezení jejich nezávislosti.
Návrh, aby rada řešila i stížnosti na zaměstnance
Do zákona chce Ondráček svým návrhem doplnit také možnost Rady České televize rozhodovat nejen o stížnostech týkajících se generálního ředitele, ale i všech ostatních zaměstnanců veřejnoprávní televize.
„Každý poplatník má právo podat si stížnost, a to nejen na generálního ředitele, ale i na kteréhokoli zaměstnance. Pokud takové právo má, má také právo, aby taková stížnost byla nezávisle posouzena a bylo o ní rozhodnuto. V poslední době se množí stížnosti na jednotlivé zaměstnance, ale Rada ČT nemá pravomoc o těchto stížnostech rozhodovat,“ zdůvodnil Ondráček svůj návrh.
Chce, aby zákon platit od začátku roku 2022.
Do voleb do Sněmovny chybí jeden rok, a tak je osud návrhu nejistý. Záležet bude hodně na tom, jakou prioritu bude mít pro KSČM, která toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD.
K hospodaření v ČT se nedávno v pořadu Rozstřel vyjádřila i Hana Lipovská:
