Benešová ve stížnosti žádá, aby Nejvyšší soud konstatoval porušení zákona, zrušil rozsudek Okresního soudu v Příbrami z roku 1983 a sám znovu rozhodl.
V červenci 1983 se v ženině bytě kolem poledne odehrávala domovní prohlídka zaměřená na literaturu Svědků Jehovových. Když příslušníci sáhli do zásuvky s dětskými knihami, ženina dcera se rozplakala, což matku silně rozrušilo.
Žena proto pronesla slova „novodobé gestapo“. Za impulzivní výrok o se hned začala omlouvat, přesto skončila před Okresním soudem v Příbrami s obžalobou za útok na státní orgán. Komunistická justice z ní poté udělala případ pro psychiatry, uložila jí ochranné léčení v ambulantní formě.
Znalci v odborném posudku však nezjistili žádnou duševní chorobu v pravém slova smyslu. Ženu však označili za neurotičku se sklonem k psychosomatickým poruchám, která by bez náležité léčby mohla být nebezpečná. Příbramský soud tak ženě uložil ambulantní psychiatrické léčení, které trvalo do roku 1986.
Úředníci nevěří ženě, která byla v gulagu. Chtějí potvrzení s razítkem |
Podle stížnosti Benešové nebyl ženin výrok trestným činem. Prohlídka zaměřená na náboženskou literaturu představovala zásah do svobody vyznání a náboženství, kterou formálně zaručovala jak tehdejší ústava, tak mezinárodní úmluvy. Z dnešního hlediska byla prohlídka jednoznačně protiústavní, míní Benešová. Stížnost poukazuje také na ženino silné rozrušení z dceřina pláče.
„Pokud za těchto okolností obviněná pronesla ojedinělý výrok ‚novodobé gestapo‘, za který se vzápětí omluvila, nelze v jejím jednání shledat trestný čin přinejmenším pro absenci společenské nebezpečnosti,“ stojí ve stížnosti, podle které také soud dostatečně nezdůvodnil nutnost ochranného léčení.
