„V roce 2019 bylo podrobeno přezkumnému řízení cca 660 podnětů, nejdůležitějším údajem však je, že za toto období bylo podáno 101 stížností pro porušení zákona,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Pro porovnání byl v roce 2018 počet podaných stížností o více než polovinu nižší, ministerstvo jich zaregistrovalo pouze 47.
„Úspěšnost jsme zatím statisticky nezjišťovali, ale v drtivé většině je této stížnosti Nejvyšším soudem vyhověno,“ dodal k stížnostem z roku 2019 Řepka.
Stížnost pro porušení zákonaStížnost pro porušení zákona je nástroj ministra spravedlnosti, pomocí kterého žádá Nejvyšší soud ČR o přezkoumání pravomocných rozhodnutí orgánů trestního řízení. Tento typ stížnosti je tedy určen proti již ukončeným případům. |
„Závisí to jenom na posouzení ministra spravedlnosti, jestli takovou stížnost pro porušení zákona podá, nebo nepodá. Je to de facto v současné době výlučně jejich agenda,“ řekl advokát Stanislav Mečl, který v minulosti spolupracoval se Společností na obranu nespravedlivě stíhaných.
Stížnosti tedy závisí na ochotě daného ministra spravedlnosti, kterou je v současné době Marie Benešová. Ta například na začátku července podala stížnost pro porušení zákona v kauze ženy, která v roce 1983 při domovní prohlídce označila příslušníky Sboru národní bezpečnosti za „novodobé gestapo“.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti by však nárůst stížností jako nový trend neoznačil. „Ale až v posledních pěti letech ministři spravedlnost začali podávat SPZ (stížnost proti zákonu, pozn. red.) častěji,“ popsal Řepka.
Specifikem těchto stížností je, že nejsou časově ohraničeny. Případy proto mohou být i desítky let staré. Častými případy jsou stížnosti týkající se událostí z let 1948 až 1989. „Primárně je stížnost podávána proti rozhodnutím vojenských soudů v kauzách odpíračů vojenské služby z náboženských důvodů,“ uvedl Řepka.
Ve většině těchto případů dojde ke zrušení původního rozhodnutí a ke zproštění obžaloby. Člověk, který například desítky let čekal na spravedlnost, tak docílí toho, že Nejvyšší soud prohlásí předchozí rozsudek za protiprávní.
Nechceš na vojnu? Tak na tři roky do vězení
Od začátku tohoto roku ministryně spravedlnosti podala zatím 16 stížnosti proti porušení zákona. Tři z nich se týkají nesplněné vojenské služby z let 1948, 1953 a 1987.
Tresty za odmítnutí služby v armádě byly opravdu přísné. „Za tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku nepodmíněně. Dále u něj byla vyslovena ztráta čestných práv občanských na dobu sedmi let a povinnost nahradit náklady trestního řízení,“ je napsáno v rozsudku muže, který v roce 1953 nenastoupil na vojenskou základní službu u Okresního vojenského velitelství kvůli náboženskému přesvědčení.
Komunisté jej vyhnali z domu a zotročili. Omluva přišla po 65 letech |
Rozhodnutí týkající se stížností podaných v roce 2020 ještě nejsou známá. V loňských letech však ve většině případů Nejvyšší soud uznal, že soudy porušily zákon, když potrestaly muže, kteří odmítli nastoupit na vojnu.
Vliv na větší množství stížností mohl mít případ, kdy Ústavní soud v roce 2015 uznal, že nárok na odškodné má muž, kterého před více než třiceti lety poslal komunistický soud do vězení, protože odmítl nastoupit do vojenské služby kvůli své víře. Za uvěznění muž od státu vysoudil více než čtvrt milionu korun odškodného. Nejvyšší soud mu pak nařídil, aby peníze vrátil a spokojil se s omluvou. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ale Ústavní soud zrušil.
