Cílem návrhu je zajištění ochrany širokému okruhu lidí, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce, ať už jde o korupci nebo třeba podvádění. Má sloužit nejen k ochraně oznamovatelů, ale také jako obecná prevence protiprávního jednání. Tzv. whistleblowing zatím součástí českého práva není.
WhistleblowingWhistleblowing označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem sami upozorní na podezřelé či přímo trestné jednání, přičemž se o něm dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Název znamená pískání na píšťalku a má symbolizovat poplašné upozornění na něco nezákonného. |
Oznamovatel podle návrhu nesmí být kvůli svému oznámení vystavený odvetě, tedy například neodůvodněnému snížení osobního příplatku, změně rozvržení pracovní doby nebo předčasnému ukončení smlouvy.
Jestliže před soudem poukáže na to, že byl takovým změnám vystaven, bude muset zaměstnavatel sám prokázat, že se nejednalo o odvetu za oznámení. Soud také bude moci předběžným opatřením nařídit, aby se zaměstnavatel jakýchkoliv odvetných opatření zdržel.
Zákonem vymezené subjekty budou muset pro oznamovatele zavést systém zaručující zachování důvěrnosti včetně údajů o oznamovatelích.
Whistleblowerka neuspěla u soudu, její vyhazov byl podle něj v pořádku |
Ministerstvo počítá se vznikem Agentury, ta bude spadat přímo pod ministerstvo spravedlnosti a bude mimo jiné vydávat oznamovatelům potvrzení o postavení oznamovatele. To má posílit jejich ochranu při jednání se zaměstnavatelem i procesní postavení u soudu. Náměstek ministryně Jeroným Tejc řekl, že ministerstvo nechce, aby kvůli této agendě vznikal nový úřad.
Nově zaváděné přestupky mají chránit nejen oznamovatele, ale také zaměstnavatele. „Nechceme, aby se tato nová úprava stala nástrojem šikany zaměstnavatelů,“ podotkl k tomu náměstek.
„Pro lepší pochopení toho, co může být oznamováno podle návrhu zákona, bude vhodné, aby společnosti pro své zaměstnance připravily srozumitelný návod s praktickými příklady, s nimiž se zaměstnanci v rámci činnosti pro společnost mohou setkat. S jinými situacemi se budou setkávat zaměstnanci společností účastnících se veřejných zakázek a jinými zase společností zaměřených na prodej koncovým spotřebitelům,“ uvedl Michal Nulíček z právní kanceláře Rowan Legal. Podle něj je pro společnosti nejvýhodnější, aby k oznámení došlo vnitřním oznamovacím systémem. Firmy by se díky němu navíc nemusely potýkat s poškozením dobré pověsti.
Časový tlak na schválení
Návrh přenáší do českého právního řádu unijní směrnici z loňského října, kterou musí členské státy transponovat nejpozději do 17. prosince 2021. „Byli bychom rádi, kdyby ho vláda projednala nejpozději v září tohoto roku,“ uvedl Tejc s tím, že ve Sněmovně je věc zapotřebí řešit nejdéle na jaře 2021, protože po volbách už by to noví poslanci nestihli.
Kabinet Andreje Babiše se k ochraně oznamovatelů korupce zavázal v programovém prohlášení. Ministerský návrh zákona však následně narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice. Za pomalost přípravy zákona i za podobu původního návrhu ministerstvo kritizovaly protikorupční organizace.
Směrnice EU chce pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Podle zprávy, kterou nechala zpracovat Evropská komise v roce 2017, přichází unie kvůli chybějícím bezpečným kanálům pro oznamování nepravostí ve veřejném sektoru ročně o 5,8 až 9,6 miliardy eur.
