„Bylo prokázáno, že došlo k organizační změně, v jejímž důsledku se žalobkyně stala nadbytečnou,“ vysvětlila úterní rozhodnutí předsedkyně odvolacího senátu Jana Knotková. Verdikt bude pravomocný, jakmile ho soud písemně doručí oběma stranám.
Co je to whistleblowingOznačení, které se od 70. let 20. století vžilo pro upozornění na protiprávní praktiky na pracovišti - z anglického sousloví „blow the whistle“ (zapískat na píšťalku) |
Bezprostředně po reorganizaci přišla o místo z několika stovek zaměstnanců jen Rajmanová. Podle soudu to ale nijak nezpochybňuje samotnou reorganizaci. „Jiná otázka by byla, kdyby bylo prokázáno, že organizační změna byla provedena účelově, tedy sledovala jiný než stanovený účel,“ vysvětlila Knotková.
Rajmanová byla dlouholetou zaměstnankyní Českého metrologického institutu (ČMI), konkrétně pracoviště s názvem Inspektorát ionizujícího záření (IIZ). Výpověď dostala v dubnu 2014 právě kvůli reorganizaci. IIZ se tehdy sloučil s jiným pracovištěm ČMI, a to s Oblastním inspektorátem Praha, a místo Rajmanové bylo zrušeno. „Byla jsem jediná ze sto dvaceti lidí, kdo přišli o místo,“ uvedla Rajmanová.
Výpovědi předcházela její kritika údajné nehospodárnosti při nakládání s prostředky. ČMI je příspěvkovou organizací zřizovanou resortem průmyslu a obchodu a od státu pobírá ročně desítky milionů korun. Podle Rajmanové si IIZ na část svých činností najímal externí firmu, ačkoli by je sám mohl vyřešit levněji. Rajmanové dal částečně zapravdu audit, který ČMI nechal zpracovat.
Rajmanová se se svou kritikou obracela nejprve přímo na vedení ČMI. Když neuspěla, podala mimo jiné trestní oznámení, které policie posléze odložila (podrobnosti zde). Domnívá se, že skutečným důvodem její výpovědi byla snaha vedení zbavit se člověka, který o provozu ČMI hodně ví a kritizuje ho. Zástupci institutu to ale od začátku popírali.
Už Obvodní soud pro Prahu 1, který se případem zabýval jako první, dospěl k závěru, že Rajmanová přišla o místo skutečně kvůli reorganizaci. Jak v úterý uvedl právní zástupce ČMI Tomáš Procházka, při redukci počtu žen zaměstnaných na podobné pozici byla Rajmanová vybrána k výpovědi jen proto, že „měla nejhorší výsledky a nejmenší kvalifikaci“.
S její whistleblowerskou aktivitou podle něj výpověď vůbec nesouvisela, ale na druhé straně ji před ní nemohla ochránit. „Přijde mi absurdní, že tím, že někdo napíše nějaký dopis, by měl být chráněn před propuštěním,“ řekl odvolacímu soudu. Soud mu dal do velké míry zapravdu, když v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že při reorganizaci má zaměstnavatel právo si sám vybrat, kterého konkrétního pracovníka propustí.
Rajmanová redakci iDNES.cz řekla, že je z výsledku zklamaná. Výpověď podle ní nebyla ničím jiným než aktem msty a soudy pominuly část důkazů. Její právní zástupkyně v závěrečném návrhu uvedla, že byla při procesu porušena rovnost stran. Obvodní soud totiž opakovaně vyslechl některé lidi z vedení ČMI a neumožnil žalobkyni reagovat na to, co řekli nového (více zde).
Mstili se mi, je přesvědčena vyhozená zaměstnankyně ČMI:
5. července 2017 |
