O tom, proč některé matky odhodí dítě do kontejneru, místo aby ho bez trestu odložily do nedalekého babyboxu, můžeme jenom spekulovat. Odborníci shrnují možnou motivaci do dvou slov: neznalost a nezájem.
„Možná jim je jedno osud dítěte i jich samotných. Možná o právních důsledcích svého jednání neví, nebo si neuvědomují, že mají jinou možnost, jak předat dítě do péče někomu jinému,“ tvrdí klinická psycholožka a psychoterapeutka Renata Banášová z neziskové organizace Úsměv mámy a AGE centra v Olomouci. Roli podle ní může hrát i osobnostní porucha nebo závažné duševní onemocnění.
Babyboxy v Česku
|
Zakladatel babyboxů Ludvík Hess tvrdí, že za odložením dítěte do kontejneru stojí absolutní absence inteligence a nenávist k dítěti. „Podle dostupných informací žena z Pardubic své těhotenství celou dobu skrývala. Jsem přesvědčený, že to byl plán, chtěla se ho zbavit,“ komentoval lednový incident.
Podle psycholožky může být jedním z důvodů i snaha vyhnout se mediálnímu lynči. Banášová upozorňuje na to, že byť má být uložení dítěte do Babyboxu anonymní, takřka vždy se po takovém činu zaplní média a sociální sítě články, diskuzemi a komentáři.
„Matka se možná k odložení dítěte do babyboxu dlouho odhodlávala, teď je propírána veřejností a své dítě a jeho bezprostřední osud vidí ve všech médiích. Také její okolí si kvůli tomu může spojit souvislosti a na základě toto matku dítěte poznat,“ poznamenala. Chování ženy, která své dítě odhodí do kontejneru, to ale rozhodně neomlouvá, zdůraznila.
Strach ze svých vlastních myšlenek
Banášová v centru Úsměv mámy pracuje s matkami, které během těhotenství nebo porodu zažívají psychické obtíže. Ve své praxi vypozorovala, že mnoho z žen, které vyhledají pomoc centra, myšlenky na odložení dítěte napadají. Přemýšlí nad tím, že by odešly z domu, daly dítě do babyboxu nebo ho svěřily do péče někomu blízkému, přibližuje psycholožka. Vždy však myslí především na blaho miminka.
Chtějí ho opustit, protože se cítí nekompetentní a myslí si, že se bude mít u někoho jiného lépe. Některým matkám chybí podpora a ocenění nebo je pro ně obtížné přijmout mateřskou roli a hledají, jak si ulevit, popsala Banášová obavy některých z nich. V centru Úsměv mámy se odborníci nesetkali s jediným případem, kdy by matka ditě nakonec opustila.
„Už tím, že nás kontaktovaly či přijaly nabídku pomoci, hledají podporu. Velice často se setkáváme s tím, že maminky mají strach, že by dítě někde odložily, nebo že by dítěti ublížily, mají strach ze sebe a ze svých myšlenek a vyčítají si, že je něco takového vůbec napadá,“ vysvětlila psycholožka. Podobné myšlenky jsou u matek často známkou totálního vyčerpání. Spousta z nich neví, že takové obavy má mnoho žen, jenom se o nich nemluví.
Matkám, které se rozhodnou miminko do babyboxu odložit, se zpravidla nedostalo žádné podpory - jak odborné, tak ani v rodině. Podle psycholožky jim může scházet alespoň základně fungující sociální zázemí, svou roli mohou i závažné socioekonomické důvody, v některých případech neznalost a neinformovanost, jak se postavit překážkám, se kterými se potýkají.
Podle Ludvíka Hesse mohou být příčinou i rodinné důvody, a to, že si například současný partner ženy nepřeje další dítě.
Matky děti z babyboxů zpět nechtějí
Zakladateli babyboxů Hessovi se stává, že ho některé matky předem kontaktují a ptají se ho, kam mohou s dítětem jít, případně si ověřují, zda je odložení dítěte opravdu bez trestu. „Když ho do babyboxu opravdu dají, poměrně často se mě poté ptají, jak se dítěti daří, kde je,“ řekl Hess.
Přestože se matky o odložené dítě někdy zajímají, zpět ho v drtivé většině případů nechtějí. „Dělám to šestnáct let a pamatuji si na tři matky, které se pro miminko vrátily. Naposledy se přihlásila o své dítě žena, která ho odložila loni v březnu ve Strakonicích. Po delší době jí ho na rozhodnutí opatrovnického soudu vydali. Pak vím ještě asi o dvou případech, kdy matce dítě vrátili,“ poznamenal Ludvík Hess.
Aktuálně statistiky evidují 232 dětí, které prošly dvířky babyboxů. „Když jsem otevíral první v Hloubětíně, myslel jsem si, že budu každé dítě sledovat a přát mu k narozeninám. To ale při takovém množství už není možné. Také jsem si myslel, že budou babyboxy maximálně dva. I to se změnilo,“ bilancuje Hess.
V Písku někdo odložil do babyboxu chlapce, jsou mu zhruba dva týdny |
Z celkového počtu 81 babyboxů v Česku je zatím 21 bezdětných, tedy nevyužitých. Nejvíce odložených dětí eviduje babybox na pražských Vinohradech. Prošlo jím celkem 29 dětí. Na druhém místě je Nemocnice Milosrdných bratří Brno s dvaceti dětmi.
Nejvíce miminek prošlo dvířky babyboxů v únoru, a to celkem 27. Nejméně dětí, pouze 11, bylo naopak odloženo v listopadu. Matky se nejčastěji vzdávají miminek v pondělí a úterý, na každý z těchto dnů připadá shodně 43 odložených dětí. Nejméně frekventovaná je naopak sobota, kdy v babyboxu skončilo pouze 25 novorozeňat.
Nejčastěji matky děti odkládají mezi čtvrtou odpolední a osmou hodinou večerní, nejméně vyhledávaný čas je naopak mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. „Představa laika, že matky odkládají děti jenom za temné noci, je mylná,“ uzavřel Hess.
