„Přesčasy až 800 hodin? Jinde nemyslitelné“
Jiří Uher pracuje jako anesteziolog ve Svitavské nemocnici. Měsíčně odpracuje přibližně 110 hodin přesčasů, ročně 1 200 až 1 300 hodin. V práci obvykle začíná v sedm hodin ráno a jeho pracovní doba trvá do půl čtvrté odpoledne. Následně začíná služba, která končí nejdříve v sedm hodin ráno druhého dne. Po čtyřiadvaceti hodinách v nemocnici se na něm únava podepisuje.
„Měl jsem dopravní nehodu při jízdě ze služby, ale to byla moje chyba. Nebyl jsem způsobilý jízdě, takže jsem do auta vůbec neměl sednout,“ popisuje Uher a dodává, že prodělal i zdravotní kolaps, který byl podle něj z velké části zapříčiněný stresem v práci.
Lékař zachránil život ojedinělým zákrokem |
„Proběhl v době, kdy jsem byl oslabený, spánkově deprimovaný po službách. Prostě se to děje, pokud člověk slouží nepřetržitě 24 hodin a více,“ popisuje.
Uher přiznává, že skloubit pracovní a rodinný život je pro něj i kvůli velkému pracovnímu vytížení náročné.
„Když už mám čas na rodinu, tak to není plnohodnotně strávený čas. Po čtyřiadvacítce se člověk vidí spíš v posteli než na výletě na kolech s rodinou. Ale prostě nemůžete jít spát, protože oni na vás čekali třeba den a půl nebo celý víkend, než se vrátíte a společně něco podniknete,“ popisuje.
Pocit dluhu vůči rodině popisují podle něj často i lékaři, kteří už odešli do důchodu, nebo do soukromého sektoru.
„Line se to osobními příběhy vysloužilých kolegů jako červená nit. Oni si nevzpomínají na to, kolik stresu zažili. Ale na to, jak málo vídali svoje děti,“ říká.
Ministerstvo rozdělilo nemocnicím miliardy. Nezkontrolovalo jejich použití |
Do přesčasů jeho ani kolegy nikdo přímo nenutí, kvůli finančnímu faktoru, kolegialitě a celkovému nastavení systému je většina nemocničních lékařů ale slouží. Novela je podle něj problematická i proto, že místo řešení dlouhodobě trvající problém přesčasů jen legalizuje. Jde o krok, který by vláda v žádném jiném oboru neudělala.
„Představte si situaci, že by vláda řešila nedostatek učitelů nebo pracovníků ve školních jídelnách. Proč nikdo nepřijde a neřekne, že učitelé budou dělat 800 hodin přesčasů ročně? Protože to všem přijde jako nesmysl, aby učitel takhle pracoval. U lékařů to nikomu nesmyslné nepřijde,“ zakončil Uher.
Současný protest organizovaný Sekcí mladých lékařů České lékařské komory podporuje.
„Lékaři se nyní nebouří proti svým zaměstnavatelům. I managementy nemocnic jsou současnou kreativitou politiků hnány do kouta a nevědí si se situací rady. Přál bych si, aby nyní zdravotníci s managementy jasně dali najevo svůj nesouhlas a vůli začít tento roky trvající problém skutečně řešit. Všichni se navzájem potřebujeme a bude tomu tak i nadále,“ dodává.