ilustrační snímek
„Problematický je celý systém“
Další lékařka, kterou redakce oslovila, si přála z pracovních důvodů vystupovat anonymně, redakce její identitu zná. Anna S. pracuje na neurologii v nemocnici ve Středočeském kraji. Za minulý rok měla přibližně tisíc hodin přesčasů, přestože jich tehdejší zákon dovoloval maximálně 416. Jako matka samoživitelka ale nemá na výběr. Přestože jsou přesčasy označovány jako dobrovolné, tak tvoří přibližně polovinu příjmů lékařů.
Zároveň ale dodává, že i kvůli personálnímu podstavu nemocnice je těžké služby odmítnout. Jejich absence by mohla způsobit problémy s fungováním celého oddělení. Anna S. také doplňuje, že enormní vytížení a s tím související únava, mají zásadní vliv na její jak pracovní, tak rodinný život.
„Po dvaceti osmi, ale i třiceti dvou hodinách už nejsem schopná kvalitně fungovat. Většinou to dělám tak, že si odpoledne zvu pacienty na kontrolu. To už ale mám často problém se pořádně soustředit na to, co říkají, natož abych mohla adekvátně a rychle vyhodnotit, co jim je,“ říká Anna S.
Válek: Zdravotnictví potřebuje peníze, připojištění by mohlo být od 2025 |
Pacienty si v některých případech zve na opětovnou kontrolu, aby si byla 100% jistá, že nic nepřehlédla. „Často nastává i situace, kdy po páteční službě, to znamená, že jsem v práci od čtvrtka ráno, odcházím ještě později, než ke konci směny v 15:30,“ popisuje. Není tak neobvyklé, že v práci zůstane 34 nebo i 36 hodin v kuse.
Dodává, že si na kontrolu či vyšetření některých případů pro jistotu přizve i kolegu, aby předešla možným pochybením.
„V podstatě není možné zcela eliminovat potenciální chybu. Přitom občas se lékařům opravdu stává, že v noci během služby nespí,“ konstatuje.
Anna S. vzpomíná na případ paní s diplopií (dvojitým viděním, pozn. redakce), u které díky únavě měla velký problém určit, zda žena prodělala mozkovou příhodu, nebo ne.
ZVĚŘINA: Válek a jeho miliardáři. Nadstandardu hrozí, že se stane vynucovaným standardem |
„Příčin tam může být více. Kvůli vyčerpání jsem prostě nebyla schopná se soustředit. Jen obtížně jsem byla schopná vnímat, co mi pacientka říká, a jak moc akutní stav to je nebo není. Lékař musí během povídaní s pacientem zjistit, co z toho, co říká, je podstatné. A to lze, s tak velkou únavou, jen velice obtížně,“ přiblížila lékařka.
Podle Anny S. je také náročné skloubit práci a péči o děti, přestože se jí v práci snaží vyjít vstříc. Permanentní únava způsobuje často stres a podrážděnost.
„Fungování s dětmi doma zvládám jen s krajním vypětím. Obyčejná pomoc s úkoly nebo běžná komunikace o škole a kroužcích je pro mne nepředstavitelná. Kvůli vyčerpání často reaguji neadekvátně,“ popisuje Anna S. Dodává, že ji několikrát zastihla únava i za volantem.
Za horší místa nabízíme lékařům až 1,5 milionu korun, říká šéf VZP Kabátek |
„Naštěstí to mám deset minut z práce. Předpokládám, že kdybych jela déle, tak mikrospánek je více než pravděpodobný,“ říká.
Plánovaná novela podle ní neduhy ve zdravotnictví jen zvýraznila. Problematický je celý systém, který je dlouhodobě postavený na extrémním přetížení lékařů. Tomu nepomáhá ani zneužívání péče ze strany pacientů, především v době pohotovosti.
„Ve službě, to znamená v době pohotovosti od 15:30 do přibližně sedmi ráno a o víkendech a svátcích, bychom měli být vyhrazeni opravdu jen pro akutní stavy. Zneužívání pohotovosti pro běžné případy bych regulovala například navýšením poplatku za pohotovost, aby nebyl pouze současných devadesát korun. Je to absolutně neadekvátní. Dokonce je to méně, než dneska stojí krabička cigaret,“ zakončila.
