Jsou to profesionálové a je to jejich business.

Mému tátovi diagnostikovali před 5-ti lety rakovinu prostaty. Lékaři v okresní nemocnici se s ním nemazali. Kromě toho, že si doktor na urologii špatně interpretoval výsledky scintigrafie se závěrem, že má metastázy v kostech, mu řekl, že to je konečná, že se to musí ušmiknout a ozářit, a že tomu dává pár měsíců. To člověka fakt povzbudí a má chuť se léčit. Víc medicína nemůže udělat - podle toho lékaře.

Začali jsme hledat možnosti. Ano, člověk nechce umřít a hledá cesty. Přestal kouřit. Byl i u "léčitele", který mu poradil, co by měl změnit ve svém stravování (stačila jedna návštěva). Od konvenční léčby ho nezrazoval. Jenže kde se léčit, když lékař měl takový přístup?

Někdo nám poradil protonové centrum. Po vyšetření, zda by pro něj léčba byla vhodná, byl nadšený, že se k němu konečně někdo choval jako k člověku. Výsledek byl, že léčba je možná. A ta posléze byla úspěšná. Bez nutnosti jakékoli hospitalizace. Bez vážných vedlejších účinků, kterými by zřejmě musel projít při klasickém ozařování, které zasáhne širší okolí postiženého místa vč. konečníku. Táta je od té doby zdravý a bez potíží.

Dodnes nechápu, proč tuto možnost lékaři nezmiňují a co hůř, dokonce ji pomlouvají a zatracují . Zároveň nechápu, proč ji pojišťovny proplácejí jen ve výjimečných případech. Vždyť klasické ozařování také není levné a následná péče a léčba následných potíží po ozařování musí stát mnoho peněz často i po zbytek života. V té době byla jedna pojišťovna, která léčbu tohoto onemocnění v PC hradila, takže to bylo "zadarmo" (VZP to fakt nebyla).

Je možné, že se od té doby situace změnila. Ale tehdy jsme opravdu od několika lékařů vnímali opovržení protonovou léčbou a skálopevné trvání na klasické radioterapii.

Takže bych řekl, že jsou lékaři a "lékaři", stejně jako léčitelé a "léčitelé". A prostě záleží, na koho zrovna natrefíte. A často se trochu úsilí, hledání a práce sám na sobě vyplatí - hlavně nečekejte, že Vám někdo dá zázračnou pilulku - ať už "lékař" nebo "léčitel"

Toto není můj příběh vypůjčil jsem si ho jinde, ale ukazuje, že celá věc není tak jednoduchá jak skeptici tvrdí:

"U Paseky jsem byl v 90. letech v době, kdy jsem na různé léčitelství vůbec nevěřil, ukecal mě kamarád, že nemám tedy stejně co ztratit, jen to můžu zkusit, když se pořád nedařilo zaléčit následky sportovního úrazu. Paseka "fungoval" a sám poznal, kde je problém, jen řekl "Nic neříkej stará vojno" a rovnou mě uchopil na správném místě, které bolelo tak, že mi to znemožňovalo sportovní i normální fungování! O padesát procent to bylo lepší cestou domů po "seanci" a do dvou dnů zcela zdráv..."

Léčitele bych rozdělil na tři skupiny:

1. Něco i umí a zná a dělá to zdarma.

2. Věří tomu, že něco zná a umí a snaží se pomáhat ve stylu aktivního hlupce, aniž by domyslela důsledky.

3. Je nejhorší a dělá to vědomě pouze ze ziskuchtivosti.

Skupina č. 1: Něco jako jednorožec. Výskyt nikdy nezdokumentován, důvody pro neexistenci mimořádně silné, ale stále se najde dost jetelínů, kteří o nich mluví jako o existujících bytostech.

Ve skutečnosti je skupina 2 mnohem nebezpečnější, protože chce pomáhat. Skupina 3 své oběti obvykle hází přes palubu s větším předstihem, takže mají větší šanci na menší následky.

Vy uvěříte, ne my co víme.

No tak já mám osobní zkušenost s léčitelama a měl jsem na ně teda docela štěstí. Musím potrvrdit, že zoufalý člověk dělá zoufalé věci. Když mi doktoři v 21ti letech sdělili, že mám rakovinu a mám to tak 50/50, navštívil jsem i léčitele, dobře jsem si asi vybral a ti mě vůbec neodrazovali od konvenční léčby, což bylo ozařování a doporučili mi pití očistných čajů, aby si tělo s náporem ozařování lépe poradilo, mentální cvičení, meditace a necpali mi žádný zázračný všeléky. Nic takovýho totiž neexistuje. Ale někteří šarlatáni (nebo spíš vrazi?) jsou schopni tvrdit, že oni ho mají a že jim práškařská lobby háže klacky pod nohy, aby měli doktoři práci. To je bohapustá lež. Doktoři a vůbec všichni, kdo pracují na onkologii jsou zavalení prací a pokud by existoval všelék, jistě by ho předepisovali. Dokážete si představit doktora na onkologii a situaci, kdy vám umře pacient? Já bych se asi složil po prvním takovým případu. Tito lidé dělají co můžou. Asi jsem měl štěstí jak na léčitele, tak i doktory. Podobně jsem postupoval o necelé tři roky později, když se rakovina vrátila. Nikdo mě nepřesvědčoval, abych se vykašlal na chemo, který mi nasadili jako jedinou možnost, opět jsem nasadil bylinkový čaje, kterých jsem vypil i pár litrů denně a cvičil, obkládal se léčivýma kamenama a hlavně člověk musí pozitivně myslet a nevzdávat to. A v tom mi tenkrát léčitelé hodně pomohli. Jo, a pomohlo mi konopí, jediný fungovalo proti zvracení a pachuti chemie na jazyku. Dokázal jsem se po něm normálně najíst a napít. Konvenční antiemetika na mě nezabíraly. Takže za mně alternativní přístup ok, ale vím, že je mezi nima plno šejdířů. Nepamatuju si, že by mi někdo radil takový bizarnosti jako kadění rakoviny nebo tření lžičkou. Dneska jako by se s nima roztrh pytel viz věštci a léčitelé v televizi, co jsou schopní věštit z kočičích chlupů a podobně. Zaslechl jsem, že je teď v módě pití zředěnýho Sava, což je další těžkej úlet nějakýho blázna a má to být všelék. Hovadina jak Brno!

Jsem bohužel smrtelně nemocná, ale k léčiteli, sarlatanovi bych nikdy nešla. Ušetřené peníze dám raději svým dětem. Rakovina je šíleně nevyzpytatelná nemoc, do výzkumu jdou miliardy....a pak mě někdo bude chtít namluvit, že mě vyléčí? Někde v obývacím pokoji na kanapi. No to fakt nejsem magor.

Jste rozumná a silná žena. Moc držím palce, ať to vyhrajete!

Platit nekomu dva litry za jednu konzultaci dokazuje, ze to vysetreni v nemocnici nebylo dotazeno uplne do konce.

Mezi léčiteli je jistě řada chamtivců a podvodníků. Zdaleka ne všichni jsou takoví. Já mám osobní zkušenost s biotronikou Josefa Zezulky. Žák J.Z. Tomáš Pfeiffer léčil úspěšně řadu mých známých. Léčí bezplatně a má za sebou řadu vyléčených pacientů s rakovinou, kdy vyléčení potvrdili i lékaři, i když případy byly z medicinského hlediska již beznadějné. Podrobnosti, četně lékařských zpráv potvrzujících úspěšnost biotroniky je na http://www.dub.cz. Je velmi smutné, že příslušná odborná veřejnost, či média na rozdíl od zahraničí, kdy Tomáš Pfeiffer je zván na různé mezinárodní konference ( viz http://www.sanator.cz), nejeví o věc zájem. Věřím, že se situace brzy změní a vedle negativních zkušeností s léčiteli, se začnou publikovat i ty pozitivní.

Paranormánlí schopnosti si může dát dotyčný otestovat:

http://www.falesni-hraci.cz/cs/paranormalni-vyzva

Všichni, kteří test podstoupili tak žili v omylu, zatím bohužel. Je třeba přemluvit Zezulku aby test podstoupil, aby přesvědčil vědecký svět. Znamenalo by to vědeckou revoluci

Já to chápu. V krizi se člověk chytá všeho, i když mu rozum říká, že to nemá racionální jádro. Jsou však i léčitelé, kteří za své služby peníze neberou. Možná dokáží předat nějakou energii, ale s diagnostikou jsou opravdu často mimo a tak léčí metodou pokus omyl. Můj obvodní lékař, kterého si velice vážím, mi kdysi řekl, že v medicíně se toho více neví, než ví. Ale i tak toho lékaři o původu chorob a jejich léčení ví daleko více než léčitelé. Často však ke špatnému vývoji nemoci přispívá náš nedokonalý zdravotnický systém. Na vyšetření, či na zákrok se mnohdy čeká několik měsíců i u nemocí, kde rychlost zákroku je podmínkou k úspěšnosti léčby. To v době frustrujícího čekání vede pacienta k návštěvě léčitele.

Přesně tak. Strašák s názvem rakovina tlustého střeva. Při objevení potíží se pacient dostal na vyšetření tlustého střeva za 6 měsíců od prvních negativních příznaků.