Podle komunistů byly takzvaný velký a malý lustrační zákon přijímány jako dočasná opatření, která ale již ztratila svůj efekt. "Já to vždycky srovnávám například s trestním právem a s odsouzeným, kdy i trestný čin vraždy už by byl dávno promlčen, případně zahlazeno odsouzení, kdežto lidé, kteří se v mnoha případech ničeho nedopustili, nemuseli nic spáchat, pouze byli uvedeni v některých seznamech, jsou stále vystrkováni na okraj společnosti," uvedla Bebarová-Rujbrová.
O lustračních zákonech a lustračním osvědčení se v poslední době rozproudila diskuse především kvůli šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který byl veden jako agent StB (více čtěte zde). Bez čistého lustračního osvědčení by jej přitom prezident Miloš Zeman nejmenoval ministrem.
"Do jisté míry jsme v této chvíli využili i diskuse, která vznikla v souvislosti s lustračním sporem pana Babiše, a kdy někteří z představitelů sociální demokracie, ANO, a ze začátku dokonce i KDU-ČSL se vyjadřovali ve prospěch zrušení lustračních zákonů," připustila komunistická poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Právě otázka zrušení lustračních zákonů v tomto týdnu vyvolala spor mezi možnými koaličními partnery. Lidovci se postavili jasně proti, zatímco Babiš se vyslovil pro zrušení zákonů a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že už splnily svoji roli (více o postoji KDU-ČSL čtěte zde, pohled ČSSD najdete zde).
Lustrační zákony, které byly přijaty na začátku 90. let, stanoví podmínky, které musejí splňovat například zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, justici, policii, armádě, BIS nebo veřejnoprávních médiích. Lustracemi chtěli poslanci ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB) a lidí s ní spjatých.
