Írán tak dal nepokrytě najevo, že bez ohledu na tlak Západu hodlá v budoucnu vyvíjet jaderné zbraně.
Pro svět to je nepochybně špatná zpráva. Nedobrá zpráva to je též pro státy Evropské unie, které se v minulých měsících snažily Teherán získat pro svůj - zjevně příliš idealistický - plán.
Ten zněl: Dáme vám modré z nebe, ale musíte přestat koketovat s jadernými zbraněmi. Nepodařilo se to, poselství nového íránského vedení je prosté: Budeme dělat, co se nám zlíbí.
Teherán opakuje, že jaderný program slouží čistě k mírovým cílům - k výrobě paliva pro jaderné elektrárny.
Z analýz západních rozvědek však vyplývá, že to je pouze výmluva a že Írán nepochybně směřuje ke stvoření smrtícího arzenálu, jenž by výrazně posílil jeho postavení v oblasti.
A byl by noční můrou států v Evropě, Americe i na Blízkém východě, neboť pokud budou mít nekompromisní ajatolláhové v rukách jadernou zbraň, svět bude o hodně nebezpečnější místo.
Patrně to nebude zítra - ke stvoření bomby Írán potřebuje ještě nejspíš několik let. Přesto bude napětí narůstat. Bush, který před časem označil Teherán za součást "osy zla", opakuje, že USA se nesmíří s jadernými zbraněmi v rukách "zlotřilých zemí".
Nedá se proto vyloučit, že se Írán v budoucnu stane cílem amerických úderů. Nešlo by zřejmě o "novou iráckou válku", nýbrž o "chirurgické" útoky proti podezřelým laboratořím.
Stejně tak se čas od času objeví spekulace, že neudeří-li Američané, k útoku se odhodlá Izrael. To proto má odstranění pečetí takový význam - na stůl se totiž vracejí scénáře, z nichž se mnohým točí hlava.
Vše se navíc děje v době, kdy je po útocích na Londýn stále více obyvatel Evropy přesvědčeno, že vplouváme do tvrdého střetu se světem islámu - a že ten svět se na to těší.
