Dva vyšetřovatelé brněnské policie se případu ujali a šli jako obvykle oznámit na městské státní zastupitelství, že zahájí vyšetřování. Netušili, že právě šlápli do minového pole.
Brněnská žalobkyně Milena Hojovcová kauzu okamžitě zastavila. Rozhodla se navíc, že půjde ještě dál a na policisty si bude stěžovat u jejich tehdejší nadřízené, šéfky protikorupční policie Barbory Strnadové. Proč, když jen dělali svou práci?
"Tyto otázky nejsou nic nového, takže paní vrchní státní zástupkyně odpověď neposkytne," vzkázala její mluvčí Markéta Ševčíková. Hojovcová totiž mezitím "zázračně" povýšila.
Z šéfky městského zastupitelství se během několika týdnů stala šéfka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Jeden z nejvlivnějších postů v justici získala po Ivu Ištvanovi, který kritizoval postup svých kolegů v případu Čunek.
Jsi s námi, nebo proti nám?
Za dva týdny to bude rok, co nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká došla k bezprecedentnímu rozhodnutí vzít kauzu šéfa lidovců okresnímu žalobci, který chtěl Čunka poslat k soudu, a nechat ji "dodělat" jinde. MF DNES minulý týden zjišťovala, jak se za tu dobu změnila situace na státních zastupitelstvích, která Čunek "zasáhl".
Z mnoha rozhovorů pořízených pod příslibem anonymity zjistila, že státní zástupci naprosto ztratili pocit, že mohou rozhodovat podle svého svědomí.
"Něco takového jsme nezažili od roku 1990. Mám obavu, že se postupně a nenápadně začíná vytrácet svoboda v rozhodování," řekl jeden z žalobců.
Nezávislost státních zástupců je zásadní věc. Kontrolují práci policie, rozhodují o tom, jaké vyšetřování se zastaví a které případy naopak půjdou k soudu. Aby se žalobce rozhodoval podle svého svědomí, musí mít pocit jistoty. Proto mu nikdo nemůže snížit (ani zvýšit) plat, proto ho nemůže nadřízený jen tak vyhodit bez rozhodnutí kárného senátu.
Případ Čunek však ukázal, že zástupce může být za své postoje "potrestán" i jinak. Třeba službou "lidem z ulice". Žalobci totiž mají povinnost přijímat i trestní oznámení lidí, kteří se místo na policii obrátí na ně. Což jim ubírá spoustu času, který by jinak věnovali vlastním případům.
Obvykle se žalobci v této často nepříjemné práci střídají, nyní se však zavedly "permanentní" služby. Už několik měsíců ji má například bývalý Ištvanův náměstek a jeho hlavní spojenec Igor Stříž. Nebo Roman Hájek z Nejvyššího státního zastupitelství, který na konci minulého roku kritizoval v odborném časopise postup svých nadřízených v kauze Čunek.
. Válka v justici?Na podzim 2006 se policii přihlásil advokát Marcely Urbanové s tím, že jeho klientka (sekretářka Jiřího Čunka na radnici ve Vsetíně) ví o korupci svého bývalého šéfa. Ten se mezitím stal senátorem, lidoveckým předsedou a vicepremiérem. |
Státnímu zástupci zkomplikuje život i to, když musí začít dělat práci, které dobře nerozumí. Lubomír Crha, který byl náměstkem Vesecké předchůdkyně Marie Benešové a jako takový je považován za "pátou kolonu", byl přeřazen z trestního na netrestní odbor.
A jeho podobně smýšlející kolega Petr Kovanda zase musel ze závažné hospodářské kriminality přejít na mezinárodní odbor. Přesto (nebo možná právě proto), že neumí cizí jazyky.
Iva Ištvana, který si na postup v kauze Čunek oficiálně stěžoval ministrovi, poslala jeho současná nadřízená Hojovcová ze dne na den z Brna do Olomouce. Musí tedy 80 kilometrů dojíždět. Kolegové to sledují se znepokojením.
"Ištvan pracoval na odboru, kde se řeší závažná hospodářská kriminalita. Mám teď obavu, aby státní zástupci, kteří řeší nejcitlivější kauzy, nebyli – byť podvědomě – ochotnější ke kompromisům," říká jeden z nich.
Justice se ocitla ve složité situaci. Lidé, kteří protestovali proti vedení, slouží jako odstrašující příklad. Vesecká je zatím nechce úplně zbavit mlčenlivosti, aby vypověděli, co všechno se dělo při vyšetřování Jiřího Čunka.
Renata Vesecká k tomu nic říkat nechce. "Opravdu nemá čas," omlouvá ji mluvčí Pavel Foltán. Ani ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nebyl schopen za dva týdny po několika urgencích dodat redakci své vyjádření k tomu, co se mezi žalobci děje.
