Ústav funguje už 60 let a bilancuje. Po celou dobu své existence sídlí v pražské „policejní ulici“ – v Bartolomějské na Starém Městě.
Takže jak to bylo s nožem a provazem? Do ústavu na expertizu připutoval nůž, který posloužil jako vražedná zbraň před víc než 15 lety.
Ředitel Kriminalistického ústavu Praha Ľuboš Kothaj
Jenže protože případ se znovu otevírá, v ústavu dostali za úkol znovu ověřit, jestli byl konkrétní člověk majitelem nože. Jenomže předmět mezitím na policii a u soudu prošel rukama asi dalších šedesáti lidí. Kriminalisty napadlo ho úplně rozebrat a v hloubce mezi rukojetí a čepelí našli biologický materiál, který se tam mohl dostat jen od člověka, který nástroj dlouhodobě používal. A ústav mohl říci – ano, zkoumaný byl majitelem.
S provazem to bylo podobné. Vrah s ním uškrtil oběť. Podezřelý tvrdil, že provaz užíval jako vodítko pro psa. Kriminalisty napadlo ho rozmotat a hledali uvnitř biologické stopy. Žádné stopy po psovi tam ale nemohli najít, takže nakonec dospěli k tomu, že podezřelý policii nejspíš lhal. I to pomohlo při vyšetřování případu.
Mechanoskopie významu pozbylaKriminalistický ústav vznikl v roce 1958 a už tehdy nabízel servis v daktyloskopii, trasologii a dalších základních forenzních odvětvích. Některé z nich naopak později významu trochu pozbyla. Třeba mechanoskopie, kasaři už totiž dnes trezory nechodí otevírat tak často jako dřív. |
Kriminalistický ústav se pořád rozšiřuje a dnes má 180 zaměstnanců. V posledních letech mezi kriminalistickými vědci posilují hlavně „ajťáci“. „Rozvíjí se kyberkriminalita. I u nás se čím dál víc věnujeme analýze obsahu mobilů, počítačů a dalších datových nosičů. Dál se rozvíjí genetika u rostlin a zvířat,“ říká ředitel Kothaj.
Metoda DNA u lidí už se používá v kriminalistice přes patnáct let. Jenomže DNA mají samozřejmě také zvířata a rostliny. „V současnosti se na nástup metody DNA u rostlin připravuje celý kriminalistický svět. I u nás je to ve fázi výzkumu. Díky DNA se dá z masti zjistit, jestli při její výrobě nebyly využity rostliny, které k nám není povoleno dovážet,“ vysvětluje Kothaj.
Když policista zabaví semínka konopí, musel by z nich teoreticky vypěstovat rostlinu, aby zjistil množství účinné látky THC. Metoda DNA to zvládne zjistit i u pouhého semene.
Jaké novinky se v posledních letech objevily v české kriminalistice?
A DNA rostlin a zvířat
Metoda DNA se už dlouho používá v kriminalistice u lidí. Na místě činu se najde vlas a podle něj lze vypátrat pachatele. Teď se s určitým zpožděním rozvíjí také u rostlin a zvířat. Jednak lze snadněji určit například druh a původ pašovaného zvířete a pak je tu ještě jedno speciální využití: když policie najde semínka marihuany, dosud je musela zasadit a dopěstovat, aby zjistila, kolik je v rostlině látky THC. Díky metodě DNA to lze určit už i u semen.
B Jazyková analýza
Kriminalistický ústav nově zavádí obor jazykové analýzy. Ten podle gramatiky či použitých slov může určit, kdo je autorem textu. Může to působit jako zastaralá metoda, na které není nic moderního, přesto zažívá renesanci. Lidé se totiž obecně víc starají o ochranu autorských práv než dříve. Stejně tak jazyková analýza může určit, kdo je autorem vyděračského dopisu, nebo třeba dokázat, že pachatel po nějakou dobu používal mobil oběti a psal z něj esemesky jejím jménem.
C Iontový mikroskop
Kriminalistický ústav nově využívá elektronový mikroskop s iontovým zdrojem. Speciální přístroj jednak zobrazuje objekty, které by člověk pod elektronovým mikroskopem neviděl, ale umožňuje i řezání iontovým paprskem. Díky těmto „mikrořezům“ policie zjistí pozici vrstev u zkřížených tahů, tedy jestli byl na papíře dřív podpis, nebo tisk. To pomůže při řešení případů, kdy například oběť tvrdí, že byla nucena podepsat bianko směnku, na kterou pak někdo doplnil další údaje.
D Systém Reliéf
Výrobci zpravidla lisují drogy do „cihliček“, aby dostali co největší množství narkotika do co nejmenšího objemu. Zná to každý, kdo někdy viděl fotku zabavených drog. Čeští policisté přišli na to, že každý lis zanechává nezaměnitelnou stopu. Díky tomu vznikla jakási databáze druhů lisování zásilek. K čemu je to dobré? Dá se tak rekonstruovat, jakými cestami a kanály drogy putují. Zároveň může policie dokázat, že porůznu zachycený kontraband původně pocházel z téže konkrétní drogové „dílny“. V současné době převzal Reliéf Interpol, který ho zavádí ve všech svých členských státech.
Pachatele brutální vraždy v Brně usvědčil v roce 1985 otisk ucha. Na objasnění případu se podílel Kriminalistický ústav v Praze (podrobněji v tomto článku):
