Krátce předtím přitom Premiéra získala vysílací frekvence nutné pro vytvoření třetí celoplošné televizní sítě, a tedy konkurence České televizi a Nově. O udělení kmitočtů rozhodla právě rada, v níž seděl i Jiří Koubek.
Ten dnes existenci půjčky - na rozdíl od nového vedení Primy - popírá.
"To je nesmysl. Půjčka? Co to je? Ať mi někdo předloží papíry a pak se o tom můžeme bavit," uvedl. O něco později, po prostudování fotokopie dlužního úpisu, pod nímž je podepsán, a po dlouhé pomlce řekl: "Tenhle dokument vidím poprvé v životě." Podle dopisů, které Koubkovi adresovala sama televize, však zmíněný úpis skutečně existoval. Pět let stará kauza znovu otevírá otázku, do jaké míry je rozhodování orgánu, který dohlíží nad televizním a rozhlasovým trhem v zemi, nestranné a objektivní.
Zprávy o "nečistém" rozhodování rady se objevily už několikrát, nyní je anonymně potvrzují i někteří její členové.
Pochyby zesílily především v posledních měsících spolu s dramatickým vývojem okolo obou komerčních televizí: Novy a Primy.
Rada nebo minimálně někteří z jejích členů měli informace o hrozícím personálním a ekonomickém propojování obou stanic, přesto mu nedokázali zabránit. Umožnila nejasný převod licence Primy, kterou od IPB získala společnost GES Holding (v této kauze nyní rada vede správní řízení, které však v nejbližší době bude pravděpodobně bez výsledku uzavřeno).
Ve stejné době se změnily se svolením rady majetkové poměry i v druhé soukromé televizi - TV Nova. V obou firmách v současné době působí lidé, které spojuje nepřehledná síť osobních a obchodních vztahů.
"Zákon nám nedal možnost, abychom podobné situaci mohli čelit. Rada kontroluje držitele licence, informace o firmách okolo jí nikdo poskytovat nemusí," hájí radu místopředsedkyně Zdena Hůlová.
Její kolegové až dosud odpovídali podobně. Část členů rady však pod tlakem posledních událostí změnila názor: podle nich určitá část rady v některých kauzách rozhoduje pod silným vlivem mediálních podnikatelů a politiků. Odvažují se to však přiznat jen anonymně.
"Třeba kolega Petr Štěpánek. Neudělá snad nic bez konzultace s poslancem ODS Ivanem Langrem.
Někdy se stává, že tito lidé vědí o verdiktu rady dřív, než se objeví v zápisu," tvrdí jeden z radních. "Od koho pokřik, od toho smrad," reagoval Štěpánek. "Je pravda, že vztahy mezi radními jsou napjaté. Ale že má někdo potřebu takhle pomlouvat, to nechápu." A jeho vztahy s Ivanem Langrem? "Že s ním někdy hovořím, je pravda. Že ho častokrát zajímají mé názory, je také pravda. Ale že by mě vodil na šňůrkách, tak je to nesmysl," míní radní.
Další z nespokojených radních však upozorňuje, že vazby členů RRTV nesahají jen do politiky. "Například bývalý předseda Josef Josefík měl velmi blízko k šéfovi Novy Vladimíru Železnému. Jejich spolupráce byla v některých věcech dost těsná, třeba když rada připravovala stanovisko ke sporu o Novu, byli jedna ruka," uvedl tento člověk.
Josefík žádost o vyjádření odmítl. "Já v této chvíli nevidím důvod, proč bych měl cokoli říkat k Nově či Primě nebo ke svému bývalému působení v radě." Příklady, že se RRTV vyhýbá projednávání dokumentů, které upozorňují na pochybné jednání některých soukromých médií, nicméně existují. Jedním z nich je už dříve publikovaný dopis, který pochází z loňského dubna. Společnost Nomura International se v něm obrací na firmu ČNTS, jež se v té době starala o program Novy: "Na základě dohody mezi generálním ředitelem Vladimírem Železným a společností Nomura International ... zasíláme podklady k dnešní zpravodajské relaci ohledně valné hromady společnosti Pražské pivovary, a. s. (problém Bass)." Radní, přestože o dopise, který dokládá snahu o ovlivňování televizního zpravodajství, věděli, se jím nezabývali. "Nevím, odkud to máte, ale ano: tenhle dopis byl součástí dokumentů, které jsem chtěl předložit radě. I přesto, že jsem po telefonu vysvětlil, o co jde, mi nikdo neodpověděl," tvrdí bývalý reportér Novy Tomáš Smrček.
Většina členů a zaměstnanců rady však na podobné argumenty odpovídá stejně: zvěsti o korupci jsou pomluvy. "Ať mi to někdo řekne do očí. Jinak to musím absolutně odmítnout," říká vedoucí úřadu rady Helena Havlíková. Stejně to vidí i Petr Štěpánek: "Podobné dohady jsem zaregistroval. Nikdy to ale nikdo nedoložil důkazy." V případě bývalého člena rady Koubka takové doklady existují. Pod dlužním úpisem z 31. ledna 1995, který dokládá půjčku od společnosti Premedia (prodává reklamní čas Primy), je podepsán tehdejší šéf Premiéry Miloš Petana a jeho kolega Pavel Hadinec.
Z dalších dopisů vyplývá, že i když měla být částka vrácena do tří měsíců, ještě v dubnu 1997 se to nestalo. "S významným dlužníkem společnosti panem Jiřím Koubkem ... jsou představenstvem společnosti vedena jednání o mimosoudním způsobu vyrovnání dluhu a příslušného úroku," napsali šéfové Primy ve zprávě pro auditorskou firmu Pagina Folio.
O aktuálním stavu celé záležitosti nemají v Premedii přehled. "Vím, že se to tu před časem řešilo, ale nechci to nějak komentovat. Tady se teď vyměnilo dost lidí a já nevím, o co přesně jde," řekl ředitel společnosti David Bártík. Miloše Petanu se nepodařilo zastihnout, Pavel Hadinec je na dovolené.
Ten dnes existenci půjčky - na rozdíl od nového vedení Primy - popírá.
"To je nesmysl. Půjčka? Co to je? Ať mi někdo předloží papíry a pak se o tom můžeme bavit," uvedl. O něco později, po prostudování fotokopie dlužního úpisu, pod nímž je podepsán, a po dlouhé pomlce řekl: "Tenhle dokument vidím poprvé v životě." Podle dopisů, které Koubkovi adresovala sama televize, však zmíněný úpis skutečně existoval. Pět let stará kauza znovu otevírá otázku, do jaké míry je rozhodování orgánu, který dohlíží nad televizním a rozhlasovým trhem v zemi, nestranné a objektivní.
Zprávy o "nečistém" rozhodování rady se objevily už několikrát, nyní je anonymně potvrzují i někteří její členové.
Pochyby zesílily především v posledních měsících spolu s dramatickým vývojem okolo obou komerčních televizí: Novy a Primy.
Rada nebo minimálně někteří z jejích členů měli informace o hrozícím personálním a ekonomickém propojování obou stanic, přesto mu nedokázali zabránit. Umožnila nejasný převod licence Primy, kterou od IPB získala společnost GES Holding (v této kauze nyní rada vede správní řízení, které však v nejbližší době bude pravděpodobně bez výsledku uzavřeno).
Ve stejné době se změnily se svolením rady majetkové poměry i v druhé soukromé televizi - TV Nova. V obou firmách v současné době působí lidé, které spojuje nepřehledná síť osobních a obchodních vztahů.
"Zákon nám nedal možnost, abychom podobné situaci mohli čelit. Rada kontroluje držitele licence, informace o firmách okolo jí nikdo poskytovat nemusí," hájí radu místopředsedkyně Zdena Hůlová.
Její kolegové až dosud odpovídali podobně. Část členů rady však pod tlakem posledních událostí změnila názor: podle nich určitá část rady v některých kauzách rozhoduje pod silným vlivem mediálních podnikatelů a politiků. Odvažují se to však přiznat jen anonymně.
"Třeba kolega Petr Štěpánek. Neudělá snad nic bez konzultace s poslancem ODS Ivanem Langrem.
Někdy se stává, že tito lidé vědí o verdiktu rady dřív, než se objeví v zápisu," tvrdí jeden z radních. "Od koho pokřik, od toho smrad," reagoval Štěpánek. "Je pravda, že vztahy mezi radními jsou napjaté. Ale že má někdo potřebu takhle pomlouvat, to nechápu." A jeho vztahy s Ivanem Langrem? "Že s ním někdy hovořím, je pravda. Že ho častokrát zajímají mé názory, je také pravda. Ale že by mě vodil na šňůrkách, tak je to nesmysl," míní radní.
Další z nespokojených radních však upozorňuje, že vazby členů RRTV nesahají jen do politiky. "Například bývalý předseda Josef Josefík měl velmi blízko k šéfovi Novy Vladimíru Železnému. Jejich spolupráce byla v některých věcech dost těsná, třeba když rada připravovala stanovisko ke sporu o Novu, byli jedna ruka," uvedl tento člověk.
Josefík žádost o vyjádření odmítl. "Já v této chvíli nevidím důvod, proč bych měl cokoli říkat k Nově či Primě nebo ke svému bývalému působení v radě." Příklady, že se RRTV vyhýbá projednávání dokumentů, které upozorňují na pochybné jednání některých soukromých médií, nicméně existují. Jedním z nich je už dříve publikovaný dopis, který pochází z loňského dubna. Společnost Nomura International se v něm obrací na firmu ČNTS, jež se v té době starala o program Novy: "Na základě dohody mezi generálním ředitelem Vladimírem Železným a společností Nomura International ... zasíláme podklady k dnešní zpravodajské relaci ohledně valné hromady společnosti Pražské pivovary, a. s. (problém Bass)." Radní, přestože o dopise, který dokládá snahu o ovlivňování televizního zpravodajství, věděli, se jím nezabývali. "Nevím, odkud to máte, ale ano: tenhle dopis byl součástí dokumentů, které jsem chtěl předložit radě. I přesto, že jsem po telefonu vysvětlil, o co jde, mi nikdo neodpověděl," tvrdí bývalý reportér Novy Tomáš Smrček.
Většina členů a zaměstnanců rady však na podobné argumenty odpovídá stejně: zvěsti o korupci jsou pomluvy. "Ať mi to někdo řekne do očí. Jinak to musím absolutně odmítnout," říká vedoucí úřadu rady Helena Havlíková. Stejně to vidí i Petr Štěpánek: "Podobné dohady jsem zaregistroval. Nikdy to ale nikdo nedoložil důkazy." V případě bývalého člena rady Koubka takové doklady existují. Pod dlužním úpisem z 31. ledna 1995, který dokládá půjčku od společnosti Premedia (prodává reklamní čas Primy), je podepsán tehdejší šéf Premiéry Miloš Petana a jeho kolega Pavel Hadinec.
Z dalších dopisů vyplývá, že i když měla být částka vrácena do tří měsíců, ještě v dubnu 1997 se to nestalo. "S významným dlužníkem společnosti panem Jiřím Koubkem ... jsou představenstvem společnosti vedena jednání o mimosoudním způsobu vyrovnání dluhu a příslušného úroku," napsali šéfové Primy ve zprávě pro auditorskou firmu Pagina Folio.
O aktuálním stavu celé záležitosti nemají v Premedii přehled. "Vím, že se to tu před časem řešilo, ale nechci to nějak komentovat. Tady se teď vyměnilo dost lidí a já nevím, o co přesně jde," řekl ředitel společnosti David Bártík. Miloše Petanu se nepodařilo zastihnout, Pavel Hadinec je na dovolené.
