S listopadovými předpoklady přišel bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula na konci října ve Sněmovně. Největší nápor na zdravotnický systém se tehdy očekával mezi 3. a 11. listopadem. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek předpokládal, že i přes posílenou kapacitu měla lůžka dojít v pondělí 9. listopadu.
Špička epidemie 11. listopadu, řekl Prymula |
Podle dřívějších predikcí šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se mělo zdravotnictví dostat na hranici své kapacity kolem 9. listopadu. V nemocnicích mělo ležet 15 500 pacientů v případě reprodukčního čísla 1,4.
Současná situace ale napovídá, že se předpokládané scénáře nenaplní a v první polovině listopadu se kapacity nemocnic nevyčerpají. Počet nakažených v posledních dnech stagnuje či klesá. Dušek minulý týden potvrdil, že se číslo R dostalo na hodnotu 1. Snahou současných protikoronavirových opatření je dostat toto číslo na 0,8.
„Byť se nerealizují nejhorší scénáře, situace není zvládnutá. Vidíme navíc jen to, co se testuje, v populaci je velký podíl nákaz, který nezachytíme,“ řekl šéf ÚZIS Dušek.
Kapacita lůžekCelková kapacita akutních lůžek v nemocnicích je asi 47 tisíc. Podle dat o kapacitě nemocnic z pátečního odpoledne je více než 22 200 lůžek s možností podávat pacientovi kyslík a třetina z nich je neobsazená. Lůžek intenzivní péče je přes 4 000, neobsazených je čtvrtina. Umělých plicních ventilátorů je téměř 2 100, neobsazených asi 40 procent. |
Podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého je lůžkový systém nadále schopen pojmout nárůst počtu pacientů s koronavirem. Nejvíc pacientů je v nemocnicích v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském kraji a v Praze.
„Systém lůžek je nadále velmi a enormně zatížen, jakkoli jsou rozdíly mezi kraji,“ řekl Černý. „Současně ale je nutno odpovědně konstatovat, že je nadále schopen absorbovat nárůst pacientů, který zatím je, ale za cenu dopadů nedostatku personálu na určité ukazatele kvality péče. Nikoli odborné, ale ostatní,“ dodal.
Sám Dušek v pátek ale uvedl, že byl zastaven nárůst počtu případů, problém je však v procentu pozitivních testů. „Procento pozitivních testů je ale stále vysoké,“ upozornil s tím, že kvůli tomu nejsou ostatní data zcela důvěryhodná. Nakažený bývá zhruba každý třetí, který jde na odběry. Minulou středu to bylo 34,85 procenta, což je dosud nejvyšší hodnota od začátku epidemie, v pátek klesl přibližně na 29 procent. Sedmidenní průměr je však 30,5 procenta.
Kapacita nemocnic závisí na personálu
Denně nemocnice přijmou 700 až 800 pacientů s koronavirem, každý den je tak čistý nárůst přes 200 hospitalizovaných. V Česku od začátku listopadu vznikly dvě nové nemocnice. Jedna záložní, v pražských Letňanech postavená armádou, druhá na výstavišti v Brně, kterou nechalo postavit město. Kapacitu lůžek navýšily zhruba o 800.
Na hranici kapacit se ovšem v posledních týdnech dostal Zlínský kraj. Ve čtvrtek v kraji leželo 482 covid pozitivních pacientů. Intenzivní péči je nutná pro více než 100 pacientů, ať už s covidem nebo jinými diagnózami. Omezené jsou i zbývající kapacity. Už minulý týden se tak začali pacienti převážet jinam. Do pražského Motola převezli ze Zlínska pět pacientů ve vážném stavu a jsou na jednotce intenzivní péče v umělém spánku.
Denní nárůst počtu potvrzených nákaz covid-19 v ČR
Černý opakovaně upozorňuje na to, že právě chybějící personál, nikoliv volná lůžka nebo přístroje, limituje v současné době nejvíc kapacity nemocnic. To potvrzuje i Dušek.
„Nyní je nakažených asi 13 800 zdravotníků, z toho 2 500 lékařů a asi 6 600 sester,“ vypočítal. Přitom před měsícem bylo nakažených zdravotnických pracovníků v Česku zhruba pětkrát méně. Kraje kvůli nedostatku personálu povolaly do nemocnic dosud téměř 800 mediků a dalších více než 2100 studentů medicíny z osmi lékařských fakult do zdravotnických zařízení nastoupilo dobrovolně.
Statistiky ÚZIS uvádí, že je v Česku kolem 50 tisíc lékařů a přibližně 80 tisíc zdravotních sester. Podle ministra zdravotnictví Blatného nemocnice nekolabují právě díky koordinaci a vypětí sil veškerého zdravotnického personálu. Nejvíce nakažených zdravotníků bylo ke konci týdne v hlavním městě, následované Moravskoslezským a Jihomoravským krajem.
Česko proto začalo podle informací ministerstva zdravotnictví z počátku týdne vyjednávat se Světovou zdravotnickou organizací o pomoci. WHO je připravena poskytnout zdravotnické týmy, které by mohly nastoupit do českých nemocnic. Koronavirovou krizi má pomoci zvládnout i sedm vojenských zdravotníků z USA.
Reportážní série Petra Topiče |
Vysoké jsou stále ještě počty zemřelých
Počet zemřelých stále výrazně roste. V minulém týdnu přibylo zatím 1 065 úmrtí s koronavirem. Ve třech dnech bylo obětí 200 nebo více, v úterý 3. listopadu to bylo 240 zemřelých - dosud nejvíce za jeden den. Nejvyšší od začátku epidemie byl ten den také počet hospitalizovaných.
Dušek uvedl, že nyní brzdíme epidemii jen pomalu, když budeme takto pokračovat, brzdit ji budeme celý listopad. „Když všichni zodpovědně začneme naplňovat doporučení a chovat se zodpovědně, můžeme se blížit lepšímu modelu,“ řekl nový ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Kvůli výraznému šíření koronaviru v posledních týdnech se Česko dostalo na špičku světových žebříčků v počtech nakažených i zemřelých. V zemi platí nouzový stav a mimořádná omezení volného pohybu i řady aktivit, které mají zbrzdit vývoj epidemie. Zavřené jsou od polovina října školy kromě mateřských, restaurace, obchody a provozovny s výjimkou základního sortimentu a služeb.
Vědci z Centra pro modelování biologických procesů doporučili kvůli stále intenzivnímu šíření nákazy zpřísnění opatření nebo plošné testování obyvatel podle vzoru Slovenska. Ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím však nesouhlasí, v Česku je podle něj ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už nyní.
Naplněná nemocice ve Zlíně musela nechat ventilované pacienty převést:
