Stát v souvislosti s novou situací zastavil od pondělního poledne přílety z Velké Británie do Česka. Pokud z ostrovního království někdo dorazí, musí nastoupit do desetidenní karantény. Na jak dlouho budou lety přerušeny, zatím není jasné.
Pokud je totiž u mutace skutečně infekčnost větší o sedmdesát procent, jak uvedli britští výzkumníci, znamenalo by to při rozšíření mutace automatické zvýšení reprodukčního čísla R o zhruba půl bodu. „Což je hrozně moc. Ten interval je docela široký, ale to proto, že se ještě pořádně neví, jak to opravdu je se šířením té nové varianty,“ podotkl pro iDNES.cz imunolog Hořejší.
Rychlejší šíření by především způsobilo, že by se zahltil zdravotnický systém – v jednom okamžiku by potřebovalo velké množství pacientů hospitalizaci. „Proto také teď většina států přerušuje jakýkoliv cestovní styk s Velkou Británií,“ vysvětlil imunolog.
Nulový záchyt neznamená, že mutace v Česku není
Panika podle něj však není na místě. „Myslím, že je rozumné, že se omezily styky s Velkou Británií. A doufám, že je tady zabezpečeno důkladné testování, které by odhalilo případná ohniska, ze kterých by se virus šířil,“ řekl Hořejší. To je podle něj otázkou několika hodin a zjistit to dokáže každá molekulární biologická laboratoř.
Hořejší také upozornil, že nová mutace může být ve Velké Británii již poměrně dlouho. Ostatně také podle britských výzkumníků se pravděpodobně vytvořila již v září. A tak se mutace objevila již třeba i v Německu a Nizozemsku, kam ji zanesli lidé cestující z Velké Británie. Zda se nová mutace objevila i v Česku, Hořejší neví. „Ale také nevím, jak důkladně se testuje identita těch různých forem. Určitě se testuje, ale nevím, jestli tak důkladně jako v Německu nebo Nizozemsku,“ podotkl imunolog.
Že panika zatím není na místě, potvrdila i vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Helena Jiřincová. „Česku pravděpodobně nebezpečí nehrozí. Zatím se neděje nic zcela mimořádného. Zatím jen Velká Británie nahlásila, že u nich existuje nějaký vzestup počtu případů které pravděpodobně souvisejí s publikovanou variantou,“ řekla pro iDNES.cz Helena Jiřincová.
Podle ní je však na místě zvýšená bdělost, aby vlastnosti nové varianty byly odhaleny včas. „Spojené království je země, která nejvíce sekvencuje (proces, při němž se určuje primární struktura daného biopolymeru – průkaz identity organismu, pozn. red.). Uveřejnili 125 tisíc sekvencí z 275 tisíc sekvencí celkem, zhruba polovinu. Česko doposud osekvenovalo 246 vzorků, do Vánoc vložíme dalších 30 až 40 celogenomových sekvencí,“ uvedla bioložka Jiřincová.
Expertka zdůraznila, že Británie dala na sekvenaci asi 20 milionů liber. V Česku se doposud klade větší důraz na diagnostiku. „Jak vidíte Británie charakterizaci viru dává největší váhu ze všech zemí,“ podotkla.
Podle bioložky je u nás totiž velký problém získat materiály z vyšetřujících laboratoří. „V Česku tedy sekvenujeme náhodně získané pozitivní materiály, tedy nulový záchyt neznamená, že danou mutaci v Česku nemůžeme mít,“ zdůraznila Jiřincová.
Mutování viru? Běžná záležitost
Že viry mutují, je přirozené. Většina změn není ale podle Hořejšího nijak důležitá, přirovnal je ke změnám v podobě otisku prstu – podoba je sice jedinečná, nemá ale žádný vliv na samotné fungování organismu. To tak může být naopak užitečné pro vystopování původu nákazy.
Také právě mutace, které způsobují vyšší infekčnost, jsou relativně normální. Jde o způsob, jakým varianta viru získává evoluční výhodu.
Podle britské BBC je nejpravděpodobnějším vysvětlením vzniku mutace verze, že se tato podoba viru vytvořila v těle pacienta se slabým imunitním systémem, které tak nebylo schopné jej porazit. Místo toho se z těla stala živná půda pro mutace viru.
Česko přerušilo spojení z Británie v poledne, lety zastavují i další státy |
Ostatně ani „naše“ podoba koronaviru není ta původní. Již na jaře vznikla nová mutace, která je nyní dominantní v Evropě i v Severní Americe. „Vypadá to, ale nebylo to nikdy definitivně potvrzené, že i tato mutace je o něco nakažlivější než ta původní forma,“ popsal Hořejší.
Důležité je tak nyní především jedno – aby mutace neovlivnila účinnost vakcíny. To by se podle britských odborníků alespoň prozatím stát nemělo. Očkování totiž trénuje imunitní systém na to, aby zaútočil na celý virus, nejen na jeho zmutovanou část. „Ale pokud se přidají i další mutace, mohl by to být důvod k obavám,“ připustil pro BBC Ravi Gupta, jeden z výzkumníků, kteří zprávu o nové mutaci přinesli.
Je tak možné, že virus časem zmutuje natolik, že vakcína nebude fungovat. To se ostatně děje třeba i u viru chřipky. Vakcína na ni je proto každý rok mírně odlišná. Je tak možné, že podobný osud potká i vakcínu na covid-19. Tyto změny ale nejsou pro výrobce vakcíny nijak zvlášť náročné.
Žádné změny v závažnosti onemocnění ani ve smrtnosti
Imunolog Václav Hořejší zároveň uklidňuje, že průběh onemocnění novou mutací se výrazně neliší od standardního průběhu. „Je tam několik záměn, myslím, že sedm, oproti tomu hlavnímu kmenu, který se teď šíří v evropské populaci. Jedna z nich je v takovém klíčovém místě – genomu, kde se kóduje ten hlavní povrchový protein viru, pomocí kterého sedá na receptory na povrchu infikovaných buněk, a je to pro něj kritické místo,“ uvedl imunolog. Zatím však podle něj není vůbec jasné, jestli má tato změna na struktuře proteinu vliv na jiné biologické vlastnosti viru, než je vyšší infekčnost.
Británie podle bioložky Heleny Jiřincové dává do souvislosti objevení nové varianty viru a vzestup počtu pozitivních záchytů. „Ptají se: ‚Vzhledem k tomu, že se nám objevila tato varianta, která nese souhrn těchto mutací a současně došlo k nárůstu, znamená to pro nás něco?‘ Je to jen otázka a současně upozornění pro ostatní země. Doposud se neví nic o klinickém dopadu, nebyly zaznamenány změny v závažnosti onemocnění ani ve smrtnosti.. Jsou to jenom otázky a upozornění na zvýšenou bdělost,“ dodala Jiřincová.
