1 Alespoň jeden měsíční příjem v hotovosti
„Většina lidí má v peněžence možná pár stovek a spoléhá na kartu, ale v případě mimořádné události může být bankovní systém přetížený, může být výpadek elektřiny atd. A kartou nezaplatíte, bankomaty samozřejmě v tu chvíli budou okamžitě vybrané,“ přiblížil instruktor sebeobrany Pavel Houdek.
V případě mimořádné události a vykoupení obchodů jídlo podle něj zdraží. „Obchodníci nebo překupníci toho okamžitě využijí, stejné je to s dopravou,“ uvedl.
Doporučuje proto mít doma přibližně měsíční příjem, ideálně v menších bankovkách. „Na pětitisícovky vám samozřejmě nikdo nevrátí,“ dodal.
2 Alespoň 20 litrů pitné vody
Na základní přežití radí Houdek počítat přibližně s dvěma litry vody na člověka a den. Pro větší komfort v podobě čištění zubů či opláchnutí 5 až 6 litrů.
„Jsou dvě možnosti: mít balíky balené vody někde ve spíži nebo si koupit dvacetilitrový plastový barel, nejlépe s kohoutkem, naplnit ho a dát ho do skříně nebo přikrýt tmavou látkou,“ doporučil. Voda musí být ve tmě, aby se v ní nezačaly množit řasy a bakterie.
Zahraniční agentury pro katastrofy, například FEMA, odhadují, že v případě mimořádné události velkého rozsahu bude trvat tři dny, než začne systém fungovat a nastoupí nouzové zásobování. „Voda na tři dny je minimum. Já bych ale uvažoval třeba o dvojnásobku,“ řekl Houdek.
Vytvořit si zásobu pitné vody doporučuje i instruktor kurzů pro přežití Amar Ibrahim. „Stačí mít doma dvacet litrů pitné vody,“ přiblížil. Ideální však podle něj je mít zásoby na dva týdny. „Kdyby se přihodilo něco v menším měřítku, například v menším městě, může přijít pomoc brzy. V případě globální události nemůže nikdo počítat s tím, že za hodinu přijedou hasiči,“ vysvětlil.
3 Panika a vykoupení jídla
„Bez jídla sice chvíli vydržíte, ale není dobré čtyři nebo šest dnů nejíst,“ uvedl Houdek. Podle něj stačí mít doma krabici trvanlivých potravin, jako jsou oříšky, sušené ovoce, sušenky či konzervy. „Ty průběžně konzumujete, ale víte, že máte zásobu,“ dodal.
Ibrahim doporučuje mít doma zásoby jídla přibližně na čtrnáct dní. „Jsme zvyklí, že si na každém rohu koupíme potraviny, všechno je v ledničce, nepřemýšlí se dopředu,“ rozvedl.
Doporučuje proto mít doma zásobu rýže, mouky, těstovin, cukru či soli. „Lidé by měli být předzásobení, protože když bude hrozit uzavření měst, vznikne panika a lidi všechno hned vykoupí,“ podotkl.
4 Léky
Podle Ibrahima by každý měl mít doma nějaké léky proti bolesti, průjmu, bolesti žaludku, na alergii, kapky do očí a do nosu. Také by měl mít zásobu léků, které užívá. „Člověk nemůže čekat, že když mu léky dojdou, zajde si pro ně k lékaři,“ dodal. Potřeba jsou podle něj také dezinfekční prostředky.
4 Svíčky a sirky
Podle Houdka se také v případě mimořádné události hodí mít zdroj světla. „Ať už svíčky, které vydrží hořet několik hodin, a sirky nebo zapalovač. Sirky jsou lepší, protože neselžou,“ řekl. Doporučuje také mít baterku na baterie a rezervní baterie.
5 Teplo
Protože se nacházíme uprostřed zimy, Houdek také doporučuje mít k dispozici něco teplého na sebe či deku pro případ, že by selhaly dodávky tepla. „V Čechách má snad každý doma spacák a teplé oblečení, a tak to nemusí být takový problém,“ zakončil.
6 Zdroj informací
Optimální podle Houdka je mít doma rádio na baterky. „Když dojde k výpadku elektřiny, internet si sotva pustíte, baterky v telefonu za chvíli dojdou. Kde se budou vysílat informace? V rozhlasu!“ dodal. Je třeba vyčkávat na další informace. Postup může být jak evakuace, nebo karanténa, jako teď vidíme v Itálii.
Pro čerpání informací je také k dispozici infolinka Státního zdravotního ústavu. Od 9 do 21 hodin na ni může zavolat kdokoliv, kdo se potřebuje poradit v souvislosti s infekcí COVID-19, stačí vytočit číslo 724 810 106.
7 Pokud nemusím, nevycházím
„Pokud nemusím, tak vylézat nebudu. Lepší je zůstat doma, zhodnotit situaci, získat informace a pak zvolit nějaká opatření,“ domnívá se Houdek. Podle Ibrahima by lidé měli v případě mimořádné události především dodržovat hygienu a dbát na nařízení úřadů a dalších státních složek.