V lednu podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí potvrdily testy koronavirus u 252 636 lidí. Karanténní e-neschopenku ale dostalo jen 76 825 osob. Někteří ekonomové, sociologové a také odboráři poukazují na to, že nakažení své kontakty nehlásí, aby je neposlali do karantény. Důvodem může být pokles příjmů na nemocenské, kdy lidé dostávají 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku.
Za 11 měsíců od začátku loňského března, kdy se covid v Česku potvrdil, bylo nejvíc osob v karanténě 30. října. Doma tehdy muselo být téměř 54 800 lidí. Při vrcholu první vlny nákazy před koncem loňského března to bylo 22 400 osob. Od té doby lidí v karanténě ubývalo. Počet se zvedal mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech.
V polovině června se pohyboval nad 1 700, pak začal postupně zase stoupat. Nejvyšších březnových hodnot z jarní vlny dosáhlo Česko na konci první říjnové dekády, tedy týden po krajských volbách. Až po nich vláda nařídila omezující opatření. Rozvolnila je začátkem prosince a znovu zpřísnila po Vánocích.
Nejméně osob dostalo karanténní e-neschopenku v červnu, a to asi 3 600. Poté číslo začalo rychle stoupat. V září se dostalo na 33 800 a v říjnu přesáhlo 119 200 lidí na karanténní e-neschopence. Na jaře, kdy pandemie začala, bylo nejvíc lidí v karanténě hned v březnu, celkem 36 000.
Většina lidí se bez roušky za týden vidí se 6 osobami
Podle výsledků průzkumu Život během pandemie se testovat nechává zhruba třetina lidí, kteří byli v delším kontaktu s nakaženým či mají příznaky. „Nižší ochota je obecně mezi pracujícími s nízkými příjmy a lidmi, kteří nemohou v karanténě na home office,“ uvedl sociolog Daniel Prokop. Podle něj v anonymním výzkumu respondenti přiznávají, že se týdně na víc než čtvrt hodiny bez roušky potkávají s pěti či šesti lidmi. Hygienici získají ale od člověka s pozitivním testem v průměru méně než jeden kontakt.
O případném zvýšení náhrady mzdy v karanténě či při nákaze covidem jako motivaci k testování a trasování jednala v pondělí tripartita. Na řešení se neshodla. Shodu má do konce týdne najít tripartitní skupina.
Ministerstvo práce připravilo zatím tři verze. První počítá s příspěvkem 250 korun za den po deset dnů, druhá s bonusem až 500 korun za den a třetí s dočasným zvýšením nemocenské ze 60 na 90 procent základu příjmu. Výsledný návrh by v pondělí měla posoudit vláda.
Jak se měnila pravidla karantény
Karanténa se loni od září zkrátila ze 14 na deset dní. Od poloviny září ji hygienici už také nenařizují, pokud měli lidé i nakažený při delším setkání roušku či respirátor, nebo stáli od sebe víc než 1,5 metru. Následuje jen poučení, že je nutné sledovat příštích deset dnů svůj zdravotní stav a v případě příznaků se obrátit na lékaře. Do karantény nemusí ani ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil.
