Spor o to, koho se lustrace týkají, ovlivnil i jmenování vlády Bohuslava Sobotky. Ministrem financí byl jmenován šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se v té době soudil se slovenským Ústavem paměti národa o to, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB. Až nyní ve čtvrtek spor o to u soudu v Bratislavě nepravomocně vyhrál (více o verdiktu slovenského soudu čtěte zde).
A premiér se hned tvrdě vyjádřil na adresu lustračního zákona. „Rozhodnutí soudu dokazuje, jak je systém lustračního zákona absurdní a nespravedlivý tím, že je založen na evidenci komunistické StB a principu kolektivní viny. Historie a jednotlivé lidské osudy jsou zkrátka složitější než šablona lustračního zákona,“ uvedl pro iDNES.cz předseda vlády (čtěte zde). Návrh tří vládních poslanců byl předložen ve stejný den.
Letos v lednu prezident Miloš Zeman místo Babišova lustračního osvědčení po koalici před jmenováním vlády chtěl, aby před tím ve sněmovně v prvním čtení schválila novelu služebního zákona tak, aby zákon mohl začít platit již v příštím roce. Koalice Zemanovi vyhověla a Babiš byl jmenován ministrem. Nyní se služební zákon blíží definitivnímu schválení. V pátek projednal změny ústavně-právní výbor (více zde) a zákon se bude schvalovat na mimořádné schůzi v červenci.
Lustrační zákon se podle ministra pro legislativu a pro lidská práva Jiřího Dienstbiera z ČSSD nevztahuje na členy vlády ani teď. „V části šesté (změna zákona č. 451/1991 Sb., tzv. lustrační zákon) se navrhuje stanovit, že se bude tento zákon vztahovat výlučně na služební místa představených,“ píše se ve zdůvodnění novely, kterou společně předložili Sklenák, Faltýnek a Junek.
Novela dává do souladu se služebním zákonem řadu dalších norem, hlavně zákony o různých státních úřadech. Vedle lustračního zákona je to třeba zákoník práce. V intencích služebního zákona se zruší smluvní platy. Zatímco služební zákon budou poslanci v červenci definitivně schvalovat, doprovodnou novelu zasahující i do lustračního zákona začnou teprve projednávat.
