„Ve světovém měřítku se může srovnávat snad jen se slavnými prezidentskými knihovnami v USA, např. s Hooverovou či Kennedyho, v Evropě asi jen s knihovnou Charlese De Gaulla,“ zdůrazňuje ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV Rudolf Kučera.
Málokterý projekt zažil tak ideální start a následně tolik překážek jako Ústav T. G. Masaryka. Tuto nadační instituci založil sám prezident Masaryk 23. července 1932 s tím, že jí daroval svůj osobní archiv, knihovnu, sbírku darů a 13 milionů korun.
Ústav následně dostal pozemek na Letenské pláni a dva přední architekti navrhli reprezentativní areál, ve kterém by spočinuly jak knihy, tak unikátní a rozsáhlý Masarykův osobní archiv.
Ke stavbě nedošlo, instituce se několikrát stěhovala, až v roce 1954 byl Masarykův ústav v rámci kampaně proti prvnímu československému prezidentovi zrušen. Knihovna byla rozdělena na tři části a množství svazků se ztratilo. Dramatické osudy měl i archiv. Ten putoval do správy komunistické strany, umístěn byl v Ústavu marxismu-leninismu a přístup k němu byl jen na povolení.
Instituce byla obnovena postupně v 90. letech, v roce 2017 byla dokončena budova Ústavu a teď byla otevřena jeho knihovna – rozsáhlý osobní archiv a unikátní knihovna.
Jaké byly kanceláře exprezidentů? Havel pečoval o odkaz, Klaus založil institut |
Badatelé zde nenajdou jen dvě stě tisíc knih, věci po Masarykovi, ale i dokumenty spojené s nástupcem Edvardem Benešem nebo Masarykovým synem Janem, Masarykovou rodinou či jeho přáteli a spolupracovníky.
V některých knihách se dochovaly i Masarykovy ručně psané poznámky. „Poznámky a texty v knihách svědčí o sbírání informací a třídění myšlenek,“ dodává Kučera.
Havel i Klaus
Masaryk není prvním naším prezidentem, který má vlastní instituci, v níž je uchováván jeho odkaz. Předstihli ho ti poslední, první má knihovnu, druhý institut a třetí kancelář.
Knihovna Václava Havla sídlí v budově v Ostrovní ulici na pražském Novém Městě. V přízemních prostorách jsou pořádány semináře, autorská čtení, přednášky, koncerty a divadelní představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost.
Pavel navštívil školu s převážně romskými žáky, vyzval k tolerování odlišností |
Svou prezidentskou knihovnu má i Václav Klaus. Jeho institut sídlí od roku 2013 v zámečku Hanspaulka v pražských Dejvicích.
Podle mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinky se od knihovny svého předchůdce liší. Zatímco tam pečují o odkaz, tady část svých aktivit věnují přímo spolupráci s exprezidentem Klausem. Kromě toho institut uchovává a kompletuje materiály za roky jeho působení na Hradě. „Za deset let jsme vydali devět desítek knih a publikací, uspořádali tři desítky seminářů a pravidelně se uděluje i výroční cena IVK,“ popsal Macinka.
Na provoz knihoven přispívají miliardáři, na Havlovu Zdeněk Bakala, na Klausovu rodina Kellnerova. Možná i proto, že odkazu třetího českého prezidenta Miloše Zemana se žádný miliardář zatím neujal, tak Zeman oficiální knihovnu nemá. Už několikrát však všechny ujistil, že knihovnu má, ale ve svém „bungalovu“.
Žádnou instituci, která by nesla jeho jméno, Zeman neplánuje. Po konci svého mandátu pouze otevřel kancelář v pražských Dejvicích, kde, jak přiznal, se chce více setkávat s přáteli než pracovat.
