Tým se zabývá studiem krvetvorných kmenových buněk a jejich tkáňovým mikroprostředím. Zjištění, že lze tyto buňky odebírat i zemřelým, může významně obohatit registry dárců kostní dřeně a přinést novou naději pacientům čekajícím na transplantaci, soudí vědci.
Živý dárce může darovat pouze párový orgán, jako například ledvinu či kostní dřeň obsahující krvetvorné kmenové buňky. V případě transplantace kostní dřeně je nutná maximální imunogenetická shoda mezi dárcem a příjemcem, což značně omezuje možnost nalezení vhodného dárce pro každého pacienta. Někteří pacienti proto musí dlouho čekat a často se vhodného dárce nedočkají.
Pro transplantaci se některé orgány získávají i od zemřelých dárců. To však zatím neplatí pro kmenové buňky. Tým z Ústavu patologické fyziologie jako první prokázal, že krvetvorné kmenové buňky jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám vznikajícím zástavou krevního oběhu.
"Oproti ostatním buňkám si kmenové buňky odebrané i řadu hodin po smrti plně zachovají své přirozené vlastnosti, a jsou tak vhodné pro transplantaci," uvedl profesor Emanuel Nečas.
Nečas a Šefc se budou podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu Biocev, kterým je vývoj léčebných a diagnostických postupů. Výzkumem chování kmenových buněk v mikroprostředí kostní dřeně se zabývají dlouhodobě.
