Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na volebním sjezdu strany ve Žďáru nad...

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na volebním sjezdu strany ve Žďáru nad Sázavou (20. 11. 2010) | foto: MF DNES

Hrozí tady loupež století, burcuje „neviditelný“ muž v čele lidovců

  • 227
Léčba Bělobrádkem zatím lidovcům nepřinesla to, co si od radikální změny slibovali. Nejsou téměř vidět. "Vždy to může být lepší. Chceme přijít s kvalitními řešeními například důchodové reformy, která je připravená jako loupež století," vidí předseda strany Pavel Bělobrádek cestu k tomu, aby KDU-ČSL zaujala.

Když ho před dvěma měsíci na sjezdu ve Žďáru nad Sázavou lidovci zvolili do čela strany, aby je pomohl vrátit na politické výsluní, zaujal v nominační řeči hodně expresivním prohlášením. "Za ty roky mi prošla rukama spousta dobytka i sviní a věřte mi, že si s nimi poradím, i když se s nimi potkám ve vrcholné politice," řekl tehdy veterinář z Náchoda. Sklidil aplaus a vyhrál. Pak ale jako kdyby se po něm tak trochu slehla zem.

Lidovce zaměstnalo, že teď musí hlavně brutálně šetřit. "Propustili jsme asi polovinu zaměstnanců a okresní tajemníky," potvrzuje generální sekretář strany Pavel Hořava. Při hledání razantních úspor jako by na vlastní politiku už ani nezbýval čas. Přesto dal prosincový průzkum agentury Factum Invenio KDU-ČSL šanci, že by se mohla do Sněmovny vrátit - se 6,8 procenty hlasů by podle průzkumu měla větší podporu než vládní Věci veřejné.

Nejsme vidět a to je špatně, kritizuje bývalý předseda Svoboda

V důsledku volebního propadu strany KDU ČSL oznámil rezignaci její předseda Cyril Svoboda. (29. května 2010)

Některým členům KDU-ČSL ale vadí, že stranická politika skoro jako by nebyla. "K tomu, aby se o nás vědělo, je zapotřebí píle a pracovitost. Když rozešleme deset zajímavých zpráv, možná jich osm skončí v koši, ale ty dvě média zaujmou. My ale nejsme vidět. Politiku může dobře dělat jen ten, kdo je politikou uhranut," řekl iDNES.cz bývalý šéf lidovců, exministr zahraničí Cyril Svoboda.

"Upozorňovala jsem už na sjezdu, že v situaci, kdy nejsme ve Sněmovně, bude těžké i pro ostřílené kozáky, abychom byli vidět, natož pro úplné nováčky. Ale nechci, aby to vyznělo, že jsem zhrzená, a proto kritizuji. Je ještě příliš brzy na to, abychom nového předsedu hodnotili," uvedla Michaela Šojdrová, která stranu dočasně vedla po Svobodovi. Zatímco ona je teď poradkyní šéfky České školní inspekce, Svoboda stále pracuje na ministerstvu zahraničí, také jako poradce.

To, že někteří členové strany hůře nesou, že je KDU-ČSL po vypadnutí ze Sněmovny méně viditelná, potvrdili i další lidé z okruhu širšího vedení strany. Bělobrádek kritiku tlumí tím, že vsadil znovu na silná slova, stejně jako na sjezdu. Vládou chystanou penzijní reformu s pravděpodobným povinným spořením v penzijních fondech označil doslova za "loupež století", která se podle něj chystá. "Připravíme k ní konkrétní protinávrh," uvedl Bělobrádek.

Na volební kampaň budou shánět peníze z mimořádných příspěvků

Lidovci říkají, že pokud jde o stranické finance, jsou už z nejhoršího venku. "Podařilo se nám situaci stabilizovat," řekl iDNES.cz generální sekretář KDU-ČSL Pavel Hořava. Poté, co strana propustila velkou část zaměstnanců a srazila své náklady, je podle něj reálné, že do konce letošního roku splatí dvě třetiny z desetimilionové půjčky na loňskou volební kampaň.

Sídlo KDU-ČSL Charitas v centru Prahy na Karlově náměstí.

Stejně tak podle Hořavy strana do roku 2014 splatí dlouhodobý hypoteční úvěr. Lidovci si ho v minulosti u České spořitelny vzali na opravu paláce Charitas a do zástavy dali právě své stranické sídlo na lukrativním místě v centru Prahy. Na konci loňského roku byla podle Hořavy částka, kterou má strana ještě splatit, 27 milionů korun. Do budovy Charitas se ale KDU-ČSL podařilo sehnat nové menší nájemce místo Všeobecné zdravotní pojišťovny, a tak i z toho straně plynou určité příjmy, kromě příspěvku od státu za mandáty senátorů a krajských zastupitelů.

Už teď se ale lidovci chystají na to, že budou potřebovat peníze na krajské volby v roce 2012, které pro ně budou životně důležité. KDU-ČSL proto schválila, že vyzve své členy, aby straně dali mimořádné příspěvky. Ty zůstanou krajským organizacím, aby z nich mohly financovat volební kampaň. "Uvidíme, kolik se vybere," uvedl Hořava.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video