Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

PŘEHLEDNĚ: Jak se vyvíjela kauza okolo čínské společnosti Huawei

  • 138
Debata okolo čínských technologických gigantů Huawei a ZTE se naplno rozpoutala týden před loňskými Vánocemi po varování NÚKIB. Některé technologie těchto společností úřad vyhodnotil jako bezpečnostní hrozbu. Premiér Andrej Babiš se následně sešel s čínským velvyslancem. V lednu se čínských firem zastal prezident.

Začátek kauzy

Leden 2018: Během veletrhu CES se objevily informace, že ze spolupráce firmy Huawei s americkou AT&T sešlo ani ne tak z vůle samotných představitelů operátora, jako spíš z obav politického reprezentace, že by smartphony Huawei mohly být na území Spojených států zneužívány ke špionážním účelům.

Únor 2018: Podobné obavy podle televizní stanice CBS News vyjádřili během jednání senátního výboru šéfové šesti hlavních zpravodajských agentur v USA, včetně ředitele FBI Christophera Wraye, šéfa CIA Mika Pompea, prvního muže NSA Michaela S.Rogerse a ředitele národního zpravodajství Dana Coatse. Všichni se jednohlasně shodli, že by smartphone z dílen Huawei nebo ZTE nikdy nepoužívali.

14. srpna: Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který zakazuje státním úředníkům a jejich přímým spolupracovníkům využívání technologií od společností Huawei a ZTE. Reagoval tak na obavu, že smartphony a jiná elektronika těchto značek může bez vědomí majitele sbírat jeho osobní data a odesílat je čínské vládě.

24. srpna: Australská vláda v obavách o bezpečnost dat zakázala oběma firmám Huawei a ZTE dodávat technologie pro stavbu sítí páté generace (5G). Odůvodnila to vysvětlením že technika od firem, které mohou být podřízené rozkazům od cizí vlády, představují bezpečnostní hrozbu.

23. listopadu 2018:  Americká vláda apeluje na spojenecké země, aby se jejich mobilní operátoři či poskytovatelé internetového připojení vyhýbali používání vybavení čínské značky Huawei. Obávají se vlivu čínské vlády na tuto společnost a rizika špionáže.

27. listopadu: Opoziční lidovci vzali vážně varování USA před telekomunikační firmou Huawei. Po jednání celostátního výboru vybídli vládu Andreje Babiše ke spolupráci na změně zákona o veřejných zakázkách kvůli ochraně kritické infrastruktury.

28. listopadu: Nový Zéland se připojil k Austrálii a rozhodl, že z bezpečnostních důvodů nepustí čínské technologické společnosti do budování sítě 5G.

Prosinec 2018:
6. prosince: Kanadská policie zadržela finanční ředitelku čínské firmy Huawei Technologies. Zatykač na Meng Wan-čou přišel z USA. Washington viní čínského výrobce mobilních telefonů z porušování sankcí proti Íránu. 

17. prosince: Český národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Podle něj vyžadují čínské zákony po soukromých společnostech součinnost při zpravodajských aktivitách, což může představovat kybernetickou hrozbu. Huawei tvrzení úřadu odmítla. 

18. prosince: Premiér Andrej Babiš (ANO) následující den NÚKIB kritizoval. Varování podle něj vydal, aniž zároveň předložil analýzu dopadů varování na státní tendry. Ředitel úřadu Dušan Navrátil ale řekl, že musel jednat bezodkladně. V reakci na zprávu NÚKIB Babiš nařídil, aby se úřad vlády zbavil mobilů od firmy Huawei, stejně se rozhodla postupovat také ministerstva průmyslu či zdravotnictví. 

21. prosince: Předseda vlády po jednání Bezpečnostní rady státu uvedl, že varování úřadu považuje za nedomyšlené.NÚKIB následně v tiskové zprávě napsal, že varování nemíří na běžné uživatele. „ Dotýká se primárně informačních a komunikačních systémů těch subjektů, na které dopadá zákon o kybernetické bezpečnosti,“ uvedl. 

23. prosince: Premiér se sešel s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem, o schůzce informovala ambasáda na Facebooku na Štědrý den těsně po půlnoci. „Čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí, a bude účinně chránit legitimní práva a zájmy čínských firem,“ napsala ambasáda v prohlášení, které vyvolalo vlnu kritických reakcí.

26. prosince: Ke kauze kolem varování před výrobky Huawei a ZTE se ve vánočním projevu nepřímo vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti,“ řekl prezident, který již dříve kritizoval Bezpečnostní informační službu (BIS), jež ve výroční zprávě za rok 2017 upozornila na rozsáhlou aktivitu čínských zpravodajských služeb.

27. prosince: Premiér se nechal slyšet, že čínský velvyslanec komentoval jejich schůzku neobvykle a veřejně. Kabinet bere varování vážně a od NÚKIB si vyžádal dodatečné informace, o kterých bude vláda jednat v pondělí 7. ledna, dodal. Babiš řekl, že Čang Ťien-min o setkání urgentně žádal a velice nestandardním způsobem na ní vyjádřil stanovisko čínské strany.

Leden 2019

6. ledna: Babiš v České televizi řekl, že čínský velvyslanec o jejich schůzce lhal. Česká vláda ani český stát podle něj neudělaly žádnou chybu v otázce varování NÚKIB před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE. 

10. ledna:  Podle předsedy Senátu Jaroslava Kubery označil později čínský velvyslanec za chybu, že se na sociální síti vyjádřil k schůzce s Babišem ohledně varování před technologiemi Huawei.PrezidentZeman v televizi Barrandov prohlásil, že Čína kvůli varování českých úřadů před technologiemi a výrobky čínské společnosti Huawei chystá vůči Praze odvetná opatření. V ohrožení jsou podle něj investice Škody Auto a PPF v Číně i zhruba 8,5 miliardy korun, které Huawei plánovala investovat do budování 5G sítí v Česku. Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a ředitel NÚKIB Navrátil ohrozili kvůli kauze Huawei pozici a ekonomické zájmy ČR v Číně, řekl dále Zeman.

11. ledna: Premiér zpochybnil Zemanova slova o čínské odvetě. „Nemám informaci, že by čínská strana chtěla přistoupit k nějakým opatřením,“ řekl Babiš. A dodal, že není pravda, že NÚKIB v tomto případě postupoval společně s Bezpečnostní informační službou (BIS).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video