Ministr vnitra Vít Rakušan poslal na vládu přepracovaný návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Na původním návrhu pracovalo ministerstvo pod vedením tehdejšího šéfa Jana Hamáčka, do českého právního právního řádu podle něj měla být transponována evropská směrnice o otevřených datech a o opakovaném užití informací veřejného sektoru.
Novela, která předpokládala také změnu zákona o svobodném přístupu k informacím, byla po schválení vládou předložena Poslanecké sněmovně v březnu roku 2021. Před volbami v říjnu loňského roku však nebyl legislativní proces ukončen, a proto bylo nutné po ustavení nové Sněmovny návrh předložit znovu.
„Původní návrh novelizace obsahoval nad rámec transpoziční úpravy též úpravu příslušnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů jako nadřízeného (odvolacího) orgánu některých povinných subjektů. Počítal s tím, že Úřad by nerozhodoval o odvoláních proti odmítnutí žádostí o informace ze strany např. Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecké sněmovny a Senátu. Rozhodoval by ten, kdo stojí v čele té které instituce,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Hamáčkova výjimka tak přišla vhod právě například Kanceláři prezidenta republiky, které se nelíbilo, že o tom, jestli Hrad před žadatelem tají informace, rozhoduje v druhé instanci nezávislá instituce. Odvolání či stížnost na vyřízení žádosti podle informačního zákona vyřizoval vedoucí kanceláře, tedy Mynář, upozornil Deník N.
Podle Malé byl tento návrh do novely zapracován na základě požadavků, které uplatnila připomínková místa v rámci připomínkového řízení. Nejednalo se tedy o iniciativu ministerstva vnitra.
Nově zpracovaný návrh ministerstvem vnitra už ale nepočítá s tím, že by v případě žádostí o informace rozhodovali čelní představitelé institucí. Návrh je podle mluvčí ministerstva vnitra pouze transpoziční, k čemuž došlo zejména z důvodu nutnosti co nejrychlejšího projednání návrhu. Transpoziční termín směrnice totiž uplynul už v červenci loňského roku.
„Takové omezení umožnilo získat i výjimku z nového připomínkového řízení. Tím pádem již není součástí návrhu ani změna příslušnosti k rozhodování o odvoláních a stížnostech u vyjmenovaných povinných subjektů (Kanceláře prezidenta republiky apod.), která nebyla transpoziční,“ vysvětlila Malá.
Ministerstvo podle ní předpokládá, že omezení návrhu umožní rychlé a projednání v Parlamentu.
