Ve Španělsku se už vylodilo přes sedm tisíc Afričanů, v Itálii tři tisíce. Češi (a s nimi 300 Slováků) jsou v Nigeru úplně sami. Sleduje je celá Evropa, protože je tam vyslala Evropská unie jako své jediné vojáky. Dva dny po příletu se dostávají do prvních bojů...
Filmový scénář? Ne, něco takového se teoreticky může opravdu stát. Právě kvůli takovým situacím vznikají jednotky rychlého nasazení Evropské unie, takzvané bojové skupiny. Ta, kterou vytvoří z valné většiny Češi, bude mít pohotovost celou druhou polovinu roku 2009.
Pokud se v té době ve světě, přesněji řečeno v okruhu 15 tisíc kilometrů od Bruselu, něco stane, může je Unie vyslat ihned do akce. Vyrazí do deseti dnů a na místě musí být schopni vydržet čtyři měsíce. Během nich mohou vojáci i tvrdě bojovat.
"Tato jednotka by měla mnohem větší mandát než modré barety OSN," říká jeden diplomat v Bruselu. "Cílem takové operace má být nejen udržování míru, ale také jeho prosazení silou." Ostatně anglický název bojových jednotek, který se používá v Bruselu - battlegroups, bitevní skupiny - zní dost bojovně.
Protože jsou teprve v plenkách, odborníci neradi hovoří o jejich budoucím nasazení. Mohou být použity pro zastavování masakrů, při humanitárních akcích, evakuacích ohrožených domorodců i západních ambasád, přírodních katastrofách.
Bruselem však zní jednotný hlas, že při jejich zřizování měla EU na zřeteli hlavně Afriku, v níž vidí příští zdroj ohrožení. "Ano, battlegroups jsou zaměřeny především na Afriku. Na našich jednáních je vždy bod týkající se Afriky," říká vysoký důstojník v Bruselu, který si nepřál být jmenován. "Africe se věnuje v médiích malá pozornost, přitom je pro Evropu tak důležitá."
Bojová skupina by měla mít 1500 mužů. "Je to tedy zesílený mechanizovaný prapor. Ale když jsme to propočítali, vyšlo nám, že expediční útvar by mohl mít až 2500 vojáků," řekl citovaný důstojník s tím, že všechno je zatím "čerstvá, nehotová věc".
Možnost nasazení v Africe znamená přizpůsobit tomu i výcvik. "Je nutné soustředit se na výcvik v extrémně vysokých teplotách," uvedl zmíněný důstojník a dodal, že v Bruselu se studují zvláštnosti možného nasazení v Africe, například jak postupovat proti dětským vojákům.
Při nedávném podpisu česko-slovenské expediční skupiny se objevily informace, že bude mít kvůli Slovákům omezený akční rádius jen na 6000 kilometrů a bude se vyhýbat nasazení v tropech nebo Arktidě. V Bruselu to však nikdo nebere vážně. Počítá se s tím, že Slováci mají dost času na to, aby své vojáky, kteří navíc nebudou na bojových pozicích, plně vycvičili.
Akční rádius pro nasazení evropských "battlegroups" je 15 tisíc kilometrů. Byl stanoven tak, aby se do něj pohodlně vešla i Indonésie, kde po tsunami na Sumatře působí evropské země.
