Také však ministr vnitra v rakousko-uherské monarchii Alexander Bach. Do vzniku samostatného státu se stalo čestnými měšťany osmačtyřicet osobností. Čestným měšťanem byl také Tomáš Garrigue Masaryk a v roce 1923 francouzský maršál první světové války Ferdinand Foch.
| Klíč je spíše suvenýr |
|
Hosté hlavního města, vesměs zahraniční, dostávali od primátorů nejenom čestná občanství, ale také klíče od města. Kolik jich rozdal minulý režim, nelze dnes přesně určit, protože žádné záznamy tohoto druhu se nevedly. Vedoucí archivu města Václav Ledvinka řekl, že to vždy byl symbolický dar. Nešlo o žádnou čestnou cenu ani poctu. "Klíče se dávaly jako suvenýr a záleželo jen na hlavě města, komu ho dala," uvedl. Kromě klíčů rozdávali primátoři také medaile nebo vzácné knihy. V současné době, respektive od poloviny roku 1992, se rozdané klíče od města zapisují do knihy čestných návštěv. Prvním obdarovaným je podle zápisu v knize starosta města Vídně Helmut Zilk. Zatím posledním hostem, který klíč dostal, byl včera prezident Chorvatska Stjepan Mesič a minulý týden slovenský prezident Rudolf Schuster. Celkem má klíče od Prahy čtyřicet šest osobností, především prezidentů a panovníků. |
Po válce začalo hlavní město udělovat titul čestný občan, který dodnes získalo osmasedmdesát osobností, z toho jedenatřicet cizinců. Jeho prvním držitelem byl v roce 1945 velitel sovětských vojsk maršál Ivan Stěpanovič Koněv. Do sametové revoluce v roce 1989 se stalo čestnými Pražany jedenapadesát lidí. Například celá košická vláda v roce 1946, básník Petr Bezruč, skladatel Josef Bohuslav Förster, kosmonaut Vladimír Remek i jeho sovětští kolegové Alexej Gubarev a Jurij Romaněnko.
V novodobé historii města udělili primátoři čestné občanství sedmadvaceti lidem. Jeho nositeli se vesměs stali umělci, spisovatelé, vědci i politici. Například manželé Škvoreckých, skladatel Rudolf Firkušný, dirigenti Charles Mackerras a Mstislav Rostropovič, vnučky prezidenta Masaryka Anna a Herberta, profesor Josef Švejcar. Také skupina ruských občanů, kteří demonstrativně vystoupili na Rudém náměstí v Moskvě po okupaci Československa v roce 1968.
Jen čtyřem lidem bylo čestné občanství odebráno. V roce 1940 o ně přišel prezident Edvard Beneš na příkaz říšského protektora Reinharda Heydricha. Město mu ho však po válce vrátilo.
V roce 1990 městské zastupitelstvo odebralo čestné občanství Josefu Stalinovi, Klementu Gottwaldovi a Gustávu Husákovi.Další snahy o odebírání občanství byly, ale město se nakonec rozhodlo udělat tlustou čáru za minulými lety a založilo novou knihu a nová pravidla. "Ukázalo se, že je to horký brambor. Takové odebírání by ve skutečnosti ale znamenalo přepisování dějin. A bylo by to vlastně jen o mrtvých," řekl Ledvinka.
V souvislosti s čestným občanstvím se nyní začíná hovořit o tom, že by jeho součástí měl být i finanční dar. Ani předchůdci dnešních vyznamenání, tedy čestní měšťané, nebyli prý docela bez výhod. "Například jezdili zadarmo městskou dopravou, měli dokonce právo na to, aby jim město obstaralo bydlení," tvrdí Ledvinka.
