Otevřený dopis je adresován vládě, prezidentovi a sněmovnímu a senátnímu zahraničnímu výboru.
Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristickém útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, kdy palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli jako rukojmí do Pásma Gazy. Přes stovku z nich Hamás propustil během dosud jediného příměří na konci listopadu, většinou výměnou za palestinské vězně, zhruba 135 stále zadržuje v Pásmu Gazy, řada z nich je zřejmě po smrti.
Podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, zemřelo od začátku izraelské ofenzivy přes 27 500 Palestinců a zhruba 67 000 dalších bylo zraněno.
„Touto otevřenou výzvou chceme vyjádřit nesouhlas s reakcí naší politické reprezentace na situaci a vyzvat vládu k změně postoje ke krizi na Blízkém Východě,“ uvedly osobnosti. Útok Hamásu proti civilistům odsoudily podle signatářů všechny státy EU, podpořily také právo Izraele na legitimní obranu, nicméně též vyjádřily znepokojení nad humanitární krizí.
„Česká vláda přesto bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodních fórech a v Izraeli, tak i svou komunikací v České republice,“ uvedli signatáři.
Izrael děkuje. Ambasáda poslala vzkaz pomocí billboardů v Praze i na dálnici |
Postoj české vlády považují za nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva. Kabinet podle nich nebere ohled na akutní humanitární katastrofu a tím rezignuje na lidskoprávní rozměr vlastní zahraniční politiky a na dlouho budovanou pověst ČR.
Česko podle osobností podporuje Ukrajinu na základě mezinárodního práva, ve vztahu k Izraeli ale nebere ohled na základní práva milionů Palestinců. „Tím de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu,“ dodaly.
KOMENTÁŘ: Jak může Izraeli pomoci Česko, diplomatický ratlík |
Signatáři vyzvali Fialovu vládu, aby se připojila se k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité zajištění dostatečné humanitární pomoci obětem konfliktu, postavila se proti násilí na civilistech a proti jednání extremistů na obou stranách, podpořila kroky mezinárodního společenství ke spravedlivému vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci a zajištění bezpečného soužití obou národů a aby zdůraznila lidský přístup ke všem obětem konfliktu a tím přispěla k obnovení mírového procesu.
Na výzvě se dále podíleli například politoložka Zora Hesová, lidskoprávní aktivistka Anna Hradilková nebo vysokoškolský pedagog Filip Outrata. Podpis dále připojili třeba někdejší zástupce českého velvyslance v Izraeli Antonín Hradilek, lídr Prahy 1 Sobě Pavel Čižinský či spisovatelky Radka Denemarková a Alena Wagnerová.
