V Gaze se týdny odehrává humanitární katastrofa nebývalých rozměrů, uvedla Šabatová, která je jednou ze signatářek výzvy. „Jsme hluboce znepokojeni tím, že česká vláda nekriticky kopíruje pozici izraelské vlády, že její nepřijatelné počínání v Gaze obhajuje a že svůj postoj nezměnila ani po vydání předběžného opatření mezinárodního soudního dvora,“ řekla bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. Otevřený dopis podpisem podpořili například kněz Tomáš Halík nebo biskup Václav Malý.
Palestinské hnutí Hamás, které USA a EU označují za teroristickou organizaci, loni 7. října brutálně vpadlo na území jižního Izraele. Teroristé zabili na 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších 253 lidí skončilo jako rukojmí. Izraelská odveta si podle středeční bilance úřadů ovládaných Hamásem za čtyři měsíce bojů vyžádala životy nejméně 27 708 Palestinců. Tyto údaje ale nelze ověřit.
Počtáři z Hamásu. Média už jsou opatrná, neziskovky statistice mrtvých věří |
Autoři výzvy hned na začátku debaty upozornili, že nevystupují ani propalestinsky, ani proizraelsky. Jde jim o otevření debaty, která je podle nich nakloněná jednoznačně na izraelskou stranu. „Chceme komunikovat, aniž bychom byli narčení z toho, že podporujeme Hamás,“ řekla organizátorka otevřeného dopisu Jana Hradilková.
Česko se podle Anny Šabatové se svým rigidním postojem ke konfliktu na Blízkém východě odlišuje od naprosté většiny demokratických zemí.„Problematický postoj české vlády je mimo jiné umožněn i proto, že z českých médií jen zřídka zaznívají hlasy zachycující jinou perspektivu než je vládní postoj,“ řekla.
„Česká média přebírají agendu pravicových izraelských médií a nedokáží pracovat nezaujatě, konstruktivně,“ míní odbornice na Blízký východ Lamis Khalilová Bartůšková.
„Nejdůležitější zahraničněpolitické téma současnosti je stále válka na Ukrajině. Nechápu ale, že nejsme konzistentní a v postoji ke konfliktu v Pásmu Gazy přehlížíme mezinárodní právo, uvedla politoložka Zora Hesová, proč se autoři staví proti bezvýhradné podpoře Izraele.
Proizraelskou politiku vlády kritizuje 80 osobností, včetně katolických kněží |
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve středu po jednání kabinetu v reakci na výzvu uvedl, že na postoji vlády k podpoře Izraele se nic nemění a měnit nebude. Lidské oběti konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás kabinetu nejsou lhostejné, považuje ale za důležité zachovat jasný a srozumitelný postoj.
Signatáři vyzvali Fialovu vládu, aby se připojila k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité zajištění dostatečné humanitární pomoci obětem konfliktu, postavila se proti násilí na civilistech a proti jednání extremistů na obou stranách. Odkazují například na nedávnou návštěvu českého prezidenta Petra Pavla v Izraeli, při níž se údajně nedostatečně vymezil proti izraelskému vedení války proti Hamásu.
„Prezident Pavel v Izraeli pronesl, že by se na lidské oběti mělo dávat pozor, zároveň ale prohlásil, že izraelská armáda civilistům velmi pomáhá. To bych označil v podstatě za fake news. Vždyť ta stejná složka způsobila humanitární katastrofu,“ řekl při debatě politolog Pavel Barša z Univerzity Karlovy.
Signatáři se vymezují i proti chování českých diplomatů na půdě mezinárodních organizací. Česko například jako jedna z mála zemí na půdě OSN hlasovala proti rezoluci, která požaduje humanitární příměří v Pásmu Gazy. Česko se postavilo i proti postihům evropských zemí vůči izraelským osadníkům, kteří páchají násilí na Palestincích na Západním břehu Jordánu. Po sankcích přitom sáhly i USA. V Evropské unii je blokuje pouze Maďarsko a Česká republika.
K situaci v Gaze se ve středu vyjádřil také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten při návštěvě Izraele poznamenal, že počet civilních palestinských obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy je příliš vysoký. Více než 800 představitelů veřejné správy z USA a Evropy podepsalo na začátku února prohlášení, v němž varují, že jejich vlády mohou podporou izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy přispívat k závažnému porušení mezinárodního práva.
KOMENTÁŘ: Jak může Izraeli pomoci Česko, diplomatický ratlík |
Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nezávislý) na pátek pozval signatáře dopisu na jednání, ti to na debatě potvrdili. V dopise je podle Fischera dobrá vůle, ale je potřeba ho konfrontovat s realitou mezinárodní situace.
Místopředseda zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) uvedl, že mu u výzvy chybí řešení. „Izrael nyní nemůže pouze složit zbraně a nechat Hamás fungovat dál,“ řekl. S vládou se podle něj hnutí ANO neshodne na aktivistickém přístupu. „My bychom se nezahalovali do izraelských vlajek na demonstracích, protože partnery na Blízkém východě potřebujeme k tomu, aby se situace uklidnila,“ doplnil.
Předseda české kanceláře Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém Mojmír Kallus v prohlášení k výzvě uvedl, že organizace postoj české vlády podporuje. „Česká republika je jednou z mála zemí, které si po masakru 7. října zachovaly vůči Izraeli morálně jasný postoj. Oceňujeme, že v tomto ohledu existuje shoda mezi koalicí a opozicí,“ stojí v prohlášení, které zaslal ČTK.
Na výzvě se dále podíleli například lékařka Lída Hesová, která v Palestině v roce 2002 působila, lidskoprávní aktivistka Anna Hradilková nebo vysokoškolský pedagog Filip Outrata. Podpis dále připojili třeba někdejší zástupce českého velvyslance v Izraeli Antonín Hradilek, lídr Prahy 1 Sobě Pavel Čižinský či spisovatelky Radka Denemarková a Alena Wagnerová.
