Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček v diskusním pořadu Rozstřel....

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček v diskusním pořadu Rozstřel. (24. září 2019) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Uprchlíky z Řecka nepřijmeme, nedostali jsme jejich seznam, tvrdí Hamáček

  • 267
Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. V pořadu Partie televize Prima to řekl vicepremiér ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kauzu pokládá za uzavřenou.

Řecko loni začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Hamáček pak uvedl, že se řecká strana jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.

„Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné,“ uvedl Hamáček.

Podle něj by bylo možné do ČR přivézt z Řecka afghánské či pákistánské chlapce mezi 16 a 18 lety. „Řekové sami říkají, že jejich umístění do rodin není realistické. Upozorňují na to, že by to vyžadovalo umístění do nějakých speciálních ústavů... Nepřivezu do ČR osmnáctileté Afghánce, protože to pokládám za bezpečnostní riziko,“ řekl ministr. Uvedl, že věc pokládá za uzavřenou.

S návrhem přijmout 50 syrských sirotků z řeckých táborů přišla loni europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Iniciativa Češi pomáhají pak koncem listopadu oznámila, že má seznam zhruba 200 rodin, které by byly ochotny dětské uprchlíky z řeckých táborů přijmout. Zakladatel iniciativy Jaroslav Miko tehdy řekl, že český ministr vnitra žádal o seznam syrských dětí a řecká strana opakovaně odmítla vybírat potřebné podle státní příslušnosti.

Náročné profese budou mít dřívější důchod

Koaliční strany se dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Stále se však řeší, jakých profesí by se to mělo týkat, řekl také Hamáček v Partii na Primě. 

„Těžké profese za každých deset let, které odpracují v těžké profesi, půjdou o rok do důchodu dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které všechny profese to budou,“ uvedl Hamáček. Právě shoda na tom, kdo by měl mít na dřívější důchod nárok, je ale podle odborníků klíčová.

Průměrný důchod bude za rok 15 tisíc, slibuje Babiš. Kopl si do Maláčové

V programu má i přípravu návrhu dřívější penze pro fyzicky náročné profese. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a nyní i premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o tom, že je potřeba napravit nespravedlnosti systému. Zmiňují penze těžkých profesí a rozdíly v důchodech mužů a žen.

Babišův kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že důchodovou reformu připraví. Uvedl ji jako první ze svých šesti hlavních priorit.

Vládní legislativní plán počítá s tím, že by ministerstvo práce mělo důchodovou novelu s novými pravidly předložit letos v červnu. Platit by pak měla od roku 2023.

Zatím mohou chodit dřív do důchodu horníci, a to o sedm let. Opatření prosadila v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Ostatní mohou zvolit předčasnou penzi, snižuje se jim za to ale důchod.

O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala loni důchodová komise. Debatovala právě o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. Zaměstnavatelé by u pracovníka platili vyšší odvody.

Koaliční strany se zatím neshodly na tom, jak by se mohly dorovnávat rozdíly v penzích mužů a žen. Podle původního návrhu se kompenzace měla odvíjet od počtu vychovaných dětí. „Budeme muset najít nějaký jiný koncept, který bude vyhovovat,“ uvedl Hamáček.

V tomto volebním období se reforma nestihne

Shoda v koalici není ani na podobě reformy. Důchodová komise loni souhlasila s tím, že by se nynější veřejný důchodový pilíř mohl rozdělit na dva - na nultý se solidárním základním důchodem a na první zásluhový podle odpracovaných let a výdělků.

Zvýšilo by to daně o 300 miliard, odmítla Schillerová plán Maláčové s důchody

„Kompletní důchodová reforma se nestihne, to říkám otevřeně,“ řekl Hamáček. Rozdělení na dva pilíře by se podle něj ale stihnout mohlo. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už několikrát zopakovala, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. „Pokud paní ministryně řekla, že to nebude, tak to nebude,“ dodal vicepremiér.

Kritici komisi a ministryni práce vytýkají, že ve svých plánech reformy neřeší příjmy, z nichž by se penze platily. Experti upozorňují na to, že český systém není beze změn udržitelný. „Až zjistíme, co chceme a kolik to stojí, tak na to budeme hledat zdroje,“ uzavřel Hamáček.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video