„Stroj, na kterém byla identifikována závada při tankování paliva, zůstává nadále v litevské základně Šiauliai a s odstraněním závady se počítá v následujících několika dnech,“ uvedl Jakub Šimíček z oddělení komunikace s veřejností generálního štábu Armády ČR.
Jeden z pěti gripenů vracejících se do Čáslavi z mise v Estonsku má závadu |
„Ještě analyzujeme závadu a řešíme optimální způsob, jak zabezpečit přelet letounu,“ doplnil v pátek Tomáš Maruščák z generálního štábu.
Podle velitele čáslavské základny Petra Tománka stíhačka nepřistávala nouzově, na letiště přiletěla standardně a závada se objevila při doplnění paliva.
Gripen, který ve čtvrtek kvůli nepříznivému počasí přistál na záložním letišti v Pardubicích, tam zůstal přes noc. Původně měl přiletět ve čtvrtek v podvečer, protože se účastnil slavnostního ceremoniálu v Ämari. Přelet do Čáslavi se uskutečnil v pátek před polednem, informoval Šimíček. Ve čtvrtek odpoledne tak na domovské základně přistály tři stíhačky z pěti.
Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen působili na základně Ämari od začátku září. Nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem střežili v aliančním systému protivzdušné a protiraketové obrany.
Podle Tománka byla pobaltská mise úspěšná. Čeští stíhači absolvovali třináct ostrých vzletů, což je podle velitele standardní číslo.
Startovali například k letadlům, která nesplňovala podmínky pro let nad mezinárodními vodami či nepoužívala identifikační kódy. Piloti gripenů je museli identifikovat. Ve vzduchu čeští piloti strávili také stovky hodin při cvičných letech.
Do Česka se kromě gripenů vrátila také první část personálu, druhá polovina jednotky přiletí za týden. Podle Tománka se mise účastnilo kolem 75 vojáků. České stíhače vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16. Pro české letectvo byla estonská mise šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí čeští stíhači třikrát působili na Islandu.
