Wurtzit. Baryt. Willemit. Právě tyto látky se starají o největší lákadlo v jihlavském podzemí. Zajišťují, že jedna chodba v rámci prohlídkového okruhu světélkuje.
Chemické složení povrchu ve "svítivce" potvrzuje bakalářská práce Jana Šustra. Správce podzemí nyní studuje geologii na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity.
Chodby pod centrem Jihlavy zná velmi dobře. Do podzemí chodí už téměř 35 let, ve správě podzemí pracuje od roku 1994. Úplně všechna tajemství svítící chodby prý ale stejně neobjasnil.
Chodbu natřel zřejmě voják wermachtu
Kdy byla zrovna ta chodba vybudována? Odkdy je v ní svítící nátěr? A kdo byl natěračem? Třeba toto jsou stále dotazy k zodpovězení. "To už je ale spíš úkol pro vojenského historika než pro geologa," poznamenal mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis. (o jihlavském podzemí čtěte více zde)
"Předpokládáme, že zmíněná chodba vznikla hned v počátcích jihlavského podzemí. Do 17. století musela být vybudována. Samozřejmě že ten nátěr tam byl dodán mnohem později," dodal devětačtyřicetiletý Šustr. Svítící chodba má na délku 12 metrů. Nachází se v hloubce 11,6 metru pod úrovní venkovního terénu.
Nad chodbou na povrchu kdysi bývalo vojenské cvičiště. Natěračem chodby byl zřejmě někdo z německého wehrmachtu.
Chodba může světélkovat hodiny
"Svítivka" zřejmě měla sloužit jako kryt při náletech za druhé světové války. Kdyby vypadl proud, stačilo by látku na stěně osvítit třeba i svíčkou a nátěr by světélkoval. V chodbě by pak bylo po další desítky minut vidět.
Správce podzemí Šustr udělal nebo nechal udělat hned několik
váš názorČím zatraktivnit prohlídku jihlavského podzemí? |
Chodba v Jihlavě světélkuje různou intenzitou podle toho, čím se nátěr na stěně nasvítí, nejlepší je silný blesk nebo halogenové světlo, to pak chodba může světélkovat až tři hodiny. Svit závisí i na vlhkosti vzduchu.
Jihlava má rovněž druhou svítící chodbu v lokalitě poblíž Znojemské ulice. Tento úsek ale není přístupný pro veřejnost.
o jihlavském podzemíV podloží centra Jihlavy jsou tři různé druhy horniny. Nejčastěji se vyskytuje rula, dále pak žula nebo jílovitopísčité sedimenty. Podzemí sloužilo k více účelům, jednak se tam skladovaly potraviny a zboží (třeba pivo, víno, sukno), jednak pro vojenské účely a také jako "trezor" – čili jako úkryt cenných věcí. Chodby jsou vedeny až do tří podlaží, i když právě to třetí patro se vyskytuje výjimečně. Jde už o chodby ražené v hloubce přibližně 6 až 12 metrů pod úrovní terénu. Tak hluboko jsou "katakomby" například pod domy Znojemská 2 a 4 nebo v domě na adrese Mrštíkova 22. Pod domy s čísly 21–27 na Masarykově náměstí byl v minulosti uzavřený komplex podzemních prostor zasahující do prvního i druhého patra chodeb. Dnes jsou v těchto chodbách cihlové zazdívky. |
Záhadnou zeď mají také v Brně na Špilberku
Geologové z Masarykovy univerzity hledají svítící chodby v České republice. "Máme za sebou výzkumy v Jihlavě, kde spolupracujeme se správcem podzemí Janem Šustrem, a v Brně na Špilberku. Ve výzkumu v terénu zatím nehodláme nijak pokračovat, ledaže by se objevila nějaká nová světélkující chodba," pousmál se Petr Táborský z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Pracoval v týmu s Tomášem Vaculovičem a Michaelou Galiovou, už znají první výsledky průzkumu, který měl odpovědět na otázku, co svítí v jihlavských "katakombách" a na brněnském Špilberku.
"Hrad Špilberk i jihlavské podzemí bylo za druhé světové války využíváno německými ozbrojenými složkami. Je pravděpodobné, že obě světélkující místa sloužila jako protiletecké kryty. Zeď byla natřena nátěrem, který zajistil slabé osvětlení v případě výpadku elektrického proudu v době náletu," řekl Petr Táborský.
Na hradě světélkují dvě místnosti
Špilberk byl za války věznicí gestapa a také kasárnami wehrmachtu. Světélkující prostor v jihlavském podzemí patřil pod někdejší německá kasárna.
Světélkující místnost se na hradě Špilberku nachází vlevo od chodby spojující východní příkop (vstup do kasemat) s druhým nádvořím. Není veřejnosti přístupná. "V současnosti se využívá jako sklad," doplnil Táborský. Na hradě podle něj fosforeskují dvě malé propojené místnosti.
Hlavní svítivou složkou nátěru je sulfid zinečnatý dopovaný malým množstvím mědi. Chemici tento pigment znali již ve 20. letech minulého století.
