Asi dvě desítky ekologických aktivistů protestovali před úřadem vlády v Praze. Požadují rychlejší scénář odklonu od uhlí, než doporučila Uhelná komise.
Aktivisté na místě vystavěli konstrukci, která znázorňovala vstup do muzea uhlí. K tomu dali makety se zestárlými tvářemi ministrů a ministryň, u nichž bylo znázorněno, kdo jaký scénář podporuje. Rozvinuli také transparent „Nechceme být uhelný skanzen až do roku 2038.“ Krátce před jedenáctou hodinou dopoledne aktivisté poklidný happening ukončili.
Nejsme pod časovým tlakem, vysvětlil Havlíček
Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl ale stažen z pondělního jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat, napsali ČTK vicepremiéři Jan Hamáček a Karel Havlíček.
„Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli a dáme jej ještě do meziresortního řízení. I když se na dnešní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem,“ sdělil ČTK Havlíček.
Termín vládu rozděluje. Vicepremiér Jan Hamáček poznamenal, že chce, aby ministři za sociální demokracii hlasovali právě pro dřívější termín, podobně se vyjádřili i ministři Jan Blatný a Richard Brabec. Naopak ministr průmyslu Karel Havlíček trvá na roku 2038.
„Modely ukazují, že se česká energetika bez uhlí může obejít již za deset let. Proto by vláda měla – z možností které má – zvolit rok 2033. Bude to zodpovědnější vůči lidskému zdraví, klimatu, zajištění energetické bezpečnosti i transformaci uhelných regionů a budoucnosti lidí pracujících v uhelném průmyslu,“ uvedl vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise Jiří Koželouh.
“Nejen podle ekologických organizací, ale i podle řady odborníků na ekonomii je jasné, že uhlí v Evropské unii končí už nyní, a ne až za 17 let. Příkladem může být situace v OKD či Sokolovské uhelné, kde k útlumu uhelného sektoru a k propouštění zaměstnanců již nyní dochází,“ řekl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace. Podle něj by zodpovědná vláda měla naplánovat konec uhlí a spravedlivou transformaci uhelných regionů s předstihem, a ne jen hasit problémy způsobené úprkem energetických firem k jiným formám podnikání.
Podmínky útlumu
Uhelná komise v prosinci zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství.
Ekohnutí odchází z uhelné komise, nesouhlasí s koncem uhlí až v roce 2038 |
Vláda by podle komise také měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Komise se zároveň usnesla, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.
Komise by též ráda pokračovala v práci, aby mohla podrobněji rozpracovat harmonogram útlumu, definovat regulatorně-legislativní nástroje a detailně zhodnotit ekonomické a sociální dopady útlumu těžby. Podle přílohy materiálu by tak měla učinit do konce letošního roku.
Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.
Mezidobí let 2025-2030 je podle ministra nejdůležitější
Minulý týden Havlíček ČTK řekl, že vláda nebude diskutovat o konkrétním termínu, bude pouze schvalovat dokument s výstupy Uhelné komise, který bude vládě předložen. „Zdaleka nejdůležitější tam vůbec není rok 2038. Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent,“ podotkl ministr. Ekolog Rovenský na Twitteru reagoval, že v návrhu usnesení ani v závěrech komise o těchto termínech není ani slovo.
Neslýcháno, nevídáno. @KarelHavlicek_ tvrdí: "Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent."
V návrhu usnesení vlády ani v závěrech uhelné komise přitom není o letech 2025 ani 2030 ani slovo.
Ten člověk normálně lže.
https://t.co/EYjsJSss6X
Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent.
Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v Česku polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
