Poslanci Kateřina Jacques (SZ), František Bublan (ČSSD), František Laudát (ODS) a další v novele zákona o trestním řádu navrhují, aby bylo možné některé informace zveřejnit, pokud to bude ve veřejném zájmu.
"Vláda přijala souhlasné stanovisko," uvedl po jednání vlády premiér Jan Fischer.
"Vláda s návrhem souhlasí, byť s několika připomínkami. Vnímá návrh přinejmenším jako významný krok k zahájení parlamentní diskuse nad rozsahem, v jakém má být veřejnost informována o probíhajících trestních řízeních," doplnil tiskový mluvčí vlády Roman Prorok.
Fischerův kabinet chce najít rovnováhu mezi ochranou soukromí a právem veřejnosti na informace.
"Před zveřejněním chráněných informací by měl ten, kdo tak hodlá učinit, posoudit v každém konkrétním případě, zda zveřejnění je natolik ve veřejném zájmu, aby převážilo právo na ochranu soukromí," píší autoři v důvodové zprávě k novele.
Poslankyně Kateřina Jacques ve zmírňujícím návrhu ponechala ochranu obětí trestných činů před zvýšeným mediálním zájmem. Spolupracovala prý s předními právníky.
"Myslím, že náš návrh je velmi dobře zpracovaný a bude v září přijat. Podle mě je přijatelný pro všechny," řekla poslankyně iDNES.cz.
Veřejný zájem by neměl být moc široký
Poslanec Marek Benda (ODS), který náhubkový zákon předložil, takovou úpravu schvaluje, i když původní návrh považuje za správný.
Eventuální spor má podle něj rozhodnout soud. "Chtěl jsem, aby novináři více přemýšleli, než něco zveřejní. Nechtěl bych, aby veřejný zájem nebyl moc široko definovaný," řekl poslanec Benda iDNES.cz.
O veřejný zájem by mělo podle skupiny poslanců jít třeba v případě politiků. Kdyby byl například spáchán atentát na premiéra, který bude hospitalizován, média by měla mít možnost o události informovat a nebýt za to popotahována, uvedli poslanci.
Premiér Fischer nedávno uvedl, že je ochoten o náhubkovém zákonu debatovat. Šéfredaktoři několika českých médií ho počátkem května požádali o to, aby zvážil nápravu této normy. Na náhubkový zákon se hodlá zaměřit také staronový ministr pro menšiny a lidská práva Michael Kocáb.
Pokud se vláda rozhodne náhubkový zákon změnit, bude ho muset poslancům předložit na červnové schůzi, a pak v červenci svolat mimořádné zasedání.
Původně měl zákon chránit zejména děti
Původním záměrem novely zákona bylo ochránit zejména dětské oběti trestných činů. Měla zabránit tomu, aby se v novinách a v televizi objevovaly obličeje a citovala jména dětí, které unesl jeden z rodičů nebo které týrali jejich blízcí. Při projednávání ve Sněmovně se ale k vládnímu návrhu připojily části, které působnost normy posunuly.
Sněmovna spornou normu, pro kterou se vžil název "náhubkový zákon", schválila bez ohledu na kritiku médií a odborníků. Zákon si vysloužil výtky i ze zahraničí. Bývá vnímán jako zásah do svobody projevu.
Poslankyně Jacques prý hlasovala pro jeho přijetí omylem. "To je věc, která nás skutečně mrzí. Přirovnala bych to k bouračce, která se stane profesionálnímu řidiči, jenž třicet let jezdí bez nehody a jednoho dne je přetažený. A stane se," vysvětlovala v únoru Jacques. Bublan je kritikem zákona od samého začátku.
Proti náhubkovému zákonu se postavili také někteří senátoři. Před několika dny podali návrh Ústavnímu soudu, aby zrušil některé sporné části normy. Návrh podepsalo 34 senátorů - tedy dvojnásobný počet, než je k podání stížnosti Ústavnímu soudu třeba.
Senátoři navrhují v zákoně ponechat pouze zákaz zveřejňování osobních údajů obětí zločinů. Nadále má platit zejména v případě dětí a mladistvých. U dospělých se zákaz vztahuje například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
