„Spojenci posilují také východní křídlo a budeme se domlouvat na dalším postupu, musíme Ukrajině pomáhat. Budu také informovat o výsledcích mého jednání v Kyjevě,“ dodal premiér.
Vedle toho také bude probírat další možné sankce vůči Rusku. „Jsem pro to, aby se rozšiřoval katalog bank, které jsou odstřiženy od systému SWIFT, to bude Česko určitě podporovat,“ řekl.
Vláda spočítá dosavadní náklady České republiky s uprchlíky z Ukrajiny a jejich odhad na příští měsíce a bude hledat zdroje z EU na jejich pokrytí. Peníze z unijních zdrojů na zvládání uprchlické krize je potřeba zvýšit.
„My jsme se domluvili ve středu na vládě, že dáme dohromady - to bude úkol pro ministerstvo financí - veškeré náklady, které jsou s uprchlickou krizí na různých úrovních spojeny,“ řekl premiér. Peníze na zaplacení těchto nákladů bude podle něj v programech EU hledat tým, který bude pracovat na úřadu vlády.
Očekává, že unijní země na summitu jasně deklarují, že jsou připravené pomoc zemím zasaženým migrační vlnou poskytnout a dát do toho další peníze. Připomněl, že do Evropy z Ukrajiny přišly víc než tři miliony lidí během jednoho měsíce.
Evropská komise by podle Fialy měla ke zvládání uprchlické krize připravit nové programy a být flexibilní ve výkladu dosavadních pravidel, podle kterých mohou zasažené země peníze čerpat. „My jsme přesvědčení, že musíme v rámci EU diskutovat o tom, že prostředky je třeba navýšit,“ řekl.
Na summitu EU se podle premiéra povede diskuse také o zpřísnění sankcí vůči Rusku a odstranění mezer, které v nich jsou. Je potřeba se bavit o tom, jestli jsou ruské banky dostatečně odříznuté od mezinárodních finančních trhů, řekl. Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska na summit přijdou s konkrétními podněty k sankcím, které získali při své návštěvě válkou zasaženého Kyjeva, dodal.
Na sankce na dovoz energetických surovin z Ruska podle Fialy Evropa není v tuto chvíli dostatečně připravená. „Nemáme dostatek alternativních zdrojů. Nejde jenom o ropu, ale jde taky o plyn,“ uvedl premiér. Rychlé řešení v této oblasti neočekává.
K polskému plánu podat na summitu NATO formální žádost o vyslání mírové mise na Ukrajinu Fiala uvedl, že Polsko by mělo svoji představu konkretizovat. Podle premiéra jsou jen dvě možnosti, jak takovou misi realizovat. Jedna z nich je, že s misí bude souhlasit Rusko, což není úplně pravděpodobné. „Druhá možnost je, že by to nebyla tak úplně mírová mise, ale vojenskými prostředky by se chránila nějaká část ukrajinského území, nebo celé ukrajinské území, ale to už je zas něco jiného,“ doplnil.
Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu uplynul přesně měsíc a mnoho ukrajinských měst se stále nachází pod každodenní palbou Putinovy armády. Z Ukrajiny už před válkou do ostatních evropských zemí uprchlo už přes 3,5 milionu lidí a budoucí vývoj situace na Ukrajině je nejistý.
Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím odmítl vyloučit, že by Rusko použilo jaderné zbraně proti tomu, koho by považovalo za „existenční hrozbu“. A jeho kolegyně z ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová označila za absurdní srovnávat její zemi s třetí říší.
Na zasedání Evropské rady budou lídři řešit především otázku ukrajinských běženců. Dvacet sedm zástupců EU probere mimo jiné i posílení bezpečnostní a obranné spolupráce a na programu mají také témata týkající se energetiky či hospodářství.
