ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Množí se stížnosti na eurovolby, měla je ovlivnit média ovládaná ilumináty

  • 40
Nejvyšší správní soud obdržel po volbách do Evropského parlamentu 17 stížností, o jednu víc než před pěti lety. Lhůta pro podávání stížeností vypršela v pátek v 16:00. Většinu podnětů sepsali voliči, jeden návrh podali představitelé Moravské a slezské pirátské strany. Podle jedné stížnosti volby ovlivnila „globální totalitní stínová vláda světa iluminátů“.

Tři podněty už soudci odložili kvůli různým nedostatkům. Postupně také zasílají výzvy k odstranění vad návrhů. U některých stížností totiž není zřejmé, čeho konkrétně se navrhovatelé domáhají, uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Z procesních usnesení volebního senátu lze vyčíst obsah některých stížností. Žena z Kladna tvrdí, že volby nemohou být legitimní kvůli „masovému ovlivňování mysli občanů mainstreamovými médii“ kontrolovanými „globální totalitní stínovou vládou světa iluminátů“.

Žena z Plzně například namítá, že politické hnutí ANO, vytrollíme europarlament svým recesistickým postojem znevážilo důstojnost voleb, a proto mu nemá být přiznán příspěvek na úhradu volebních nákladů.

Volič z Třebíče uvedl, že celá jeho tříčlenná rodina dala preferenční hlas kandidátovi ODS Alexandru Vondrovi, v okrsku má však započítaný jenom jeden kroužek. Na nesrovnalosti v počítání hlasů upozorňuje také volič ze Žďáru nad Sázavou. Komise prý nezapočetla jeho hlas pro Markétu Filipovou za KDU-ČSL. Stížnost podal i muž, který tvrdí, že mu v olomoucké vazební věznici neumožnili volit.

Zákon umožňuje navrhnout neplatnost volby kandidáta na europoslance, pokud má volič za to, že byla porušena volební pravidla způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek hlasování. Kromě voličů se mohou na soud obrátit také politické strany, hnutí či koalice. Na rozhodnutí má soud 20 dnů, nemusí svolávat ústní jednání.

Po minulých eurovolbách před pěti lety dostal Nejvyšší správní soud (NSS) 16 stížností, žádné nevyhověl. Nejvýznamnějšími byly podněty Pirátů a Zelených, které protestovaly proti pětiprocentní hranici pro získání křesel europoslanců. NSS se kvůli tomu obrátil na Ústavní soud, který v červnu 2015 návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule v eurovolbách zamítl.

Letošní eurovolby v Česku vyhrálo hnutí ANO, které získalo šest mandátů. ODS bude mít čtyři europoslance, Piráti tři, stejně jako koalice Starostů s TOP 09. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL. KSČM získala jediný mandát. Vládní sociální demokracie o zastoupení v europarlamentu přišla.

26. května 2019

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video