Teď jsem zrovna četl na Novinkách, že Pražský magistrát zrušil autobus pro vozíčkáře, který je přepravoval od devadesátých let. Co rozhodnutí to lumpárna a výsměch občanům. Tak mě napadá, jestli by Pražané neměli napsat seznam, které domácnosti má psychiatr navštívit. A začal bych u mykologie.

Ten autobus jezdil poslední léta téměř pokaždé prázdný. Levněji vyjde dotované "vozíčkářské taxi", které je pro cestující pohodlnější a užitečnější. Co je na tom za lumpárnu a výsměch, nevím.

Pro některé pacienty to bude přínos, pro nebezpečné psychopaty výhra - budou moc škodit bez omezení jako různí vrazi. Když budou hospitalizovaní, možná i trvale, zachrání to životy.

Ale oni psychiatrické nemocnice nechtějí rušit.

Spousta psychických potíží se dá řešit terapií, mnohdy stačí i sezení s psychologem. Jenže u nás přijdete k psychiatrovi a máte hned návykové léky, kterých se jenom těžko v životě zbavíte.

Mluvila jsem o tom s jednou známou psycholožkou, říkala, že někdy jsou ty léky zpočátku nutné, aby zastavily průběh potíží, a pak že teprve může začít s terapií. Ale nevím, jak to je, vlastní zkušenost nemám.

kterej, kdyz nejsou?

Mame se prece nejlépe kdy jsme meli, nebo je to jinak? Tusim ze vse je jinak...

Za vším hledej peníze.

Ta neuvěřitelná hromada žvástu, kterou je potřeba zakrýt jednoduchý fakt, že díky třetinovým mzdám jde přes zdravotní odvody do systému třetina potřebných peněz při světově standardních vstupech. A tak se na nás pouštějí zkazky o docházce psychologů do domácností a přitom se jen ruší to na co nejsou prachy. Tam jsme to dopracovali, když se teď máme nejlépe co jsme se kdy měli.

Ti, kteří by psychiatrickou léčbu potřebovali, se berou jako normální. A ti, kteří jsou normální, se léčí.

A na to jste přišel prosím kde? ��

Kde chtějí vzít ty psychiatry? Už takhle jich je zoufalý nedostatek a soustředěním péče v léčebně se to málo, co jich je, lépe využije. Představa o návštěvní službě psychiatra je možná hezká, ale je neuskutečnitelná a neufinancovatelná.

Vyuzivam centrum dusevniho zdravi cca 2 roky. Za ty dva roky se muj stav vyrazne zlepsil a byl jsem jen tyden v lecebne a to hned nekdy v pocatcich a citim se take mnohem lepe. Pomohli mi najit praci ve Fokus Labe v chranenem pracovnim prostredi. Cely ten balicek sluzeb mi pomohl po deseti letech zacit zase normalne zit a o tom to je. Je to jako by vas deset let trapil kycelni kloub a nakonec se dockal implantatu.

Jsem do tebe blázen, miluji tě!