„U dospívajících pozorujeme pokles kouření. Roli hraje rostoucí popularita alternativních tabákových a nikotinových výrobků, tedy elektronických cigaret,“ uvedla při představení zprávy Chomynová.
Kouření je podle výzkumu časté zhruba u 20 procent populace, denně kouří zhruba dva miliony dospělých lidí. I u nich ale začaly být více oblíbené alternativy tabáku. Zhruba pět až sedm procent lidí používá elektronické cigarety.
Ani míra užívání alkoholu se u dospělé populace příliš nemění. Denně pije zhruba deset procent dospělých, tedy asi 900 tisíc lidí. Celkem rizikově alkohol užívá až 19 procent populace, což činí zhruba 1,5 milionu lidí.
„Vyšší je užívání mezi muži, u nich jsou to spíše pivo a nějaké destiláty. U žen se objevuje více vína, častěji pijí osamotě. Začne to nevinným pitím, skleničkou večer. Překlopí se to do denního pití,“ komentovala Chomynová.
Děti přestávají brát drogy a utíkají na mobily a sociální sítě, říká Vobořil |
Podle ní na předávkování alkoholem ročně umírá asi pět desítek lidí. S užíváním alkoholu se pak spojuje dalších asi šest až sedm tisíc úmrtí. Dopady pití v Česku činí podle propočtů 35 až 55 miliard korun.
I alkohol mladší generace užívá méně, stejně tak drogy. „Pokles užívání konopí u mladistvých pozorujeme zhruba od roku 2007. Zato nejvyšší podíl má tato generace u nadměrném užívání digitálních technologií,“ podotkla Chomynová.
Digitální technologie rizikově užívá zhruba 450 tisíc lidí. Nejčastěji tráví čas na sociálních sítích či hrají videohry.
Kouříte a pijete?
Kvůli technologiím neumí děti komunikovat
„U alkoholu jsou dopady zdravotní. U digitálních závislostí jsou spíše dopady sociální, mladiství už moc nejsou zvyklí komunikovat osobně, takže pak ta komunikace mezi vrstevníky, učiteli i rodinou vázne,“ konstatovala Chomynová.
Souhrnná zpráva zmapovala i počet závislých na drogách. Z 45 tisíc rizikových uživatelů téměř 41 tisíc návykové látky užívá injekčně. Tři čtvrtiny z nich jsou závislé na pervitinu, zbytek na opiátech či heroinu.
Kolem 70 procent z drogově závislých je ale v kontaktu s adiktologickými centry. Těch je podle Chomynové v Česku stále velký nedostatek.
„Máme 250 až 300 adiktologických zařízení, 90 procent z nich poskytují ambulantní léčbu. Je jí ale nedostatek, stejně jako substituční léčby. Nízké kapacity v některých krajích nedokážou uspokojit poptávku, třeba zajistit služby pro osoby s problémem alkoholu či digitálních technologií,“ podotkla Chomynová.
