Dopis od Apoštolské nunciatury, který je odpovědí na Dukův rezignační dopis, ve středu zveřejnilo na svém webu pražské arcibiskupství. Dominik Duka v den svých 75. narozenin 26. dubna poslal papeži svůj rezignační dopis tak, jak to musejí učinit všichni biskupové po dovršení tohoto věku.
„Z pověření Kongregace pro biskupy je mi ctí Vám oznámit, že Svatý otec přijal Vaši rezignaci na úřad pražského arcibiskupa a vyzývá Vás, abyste pokračoval ve svém úřadu ‚donec aliter provideatur‘ (dokud nebude stanoveno jinak),“ stojí v dopise z Vatikánu.
„Pan kardinál má veškeré pravomoci, je plnohodnotným arcibiskupem pražským. Jednoho dne papež napíše, že pověřuje pana kardinála, aby byl apoštolským administrátorem, dokud nevyberou nástupce. Apoštolský administrátor má menší pravomoce, už nemůže dělat určitá rozhodnutí,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel odboru vnějších vztahů arcibiskupství Milan Badal.
V tuto chvíli se však nástupce podle něj nevybírá. Konkrétní dobu, po kterou Duka ještě ve funkci setrvá, Badal nespecifikoval.
Duka působí jako arcibiskup pražský a primas český od dubna 2010, o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem.
Kritika za vztah k Hradu
Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za podle nich příliš velký příklon k některým politickým představitelům. Měl blízko k exprezidentovi Václavu Klausovi, dlouhodobě dobré vztahy má i s prezidentem Milošem Zemanem, nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení. Skupina křesťanských aktivistů kritiku letos v únoru vyjádřila i veřejně.
„Prodloužení Dukova mandátu jsme bohužel očekávali. Fakt, že papež František arcibiskupovi Dukovi mandát prodloužil, není podle nás výrazem toho, že by chtěl vyjádřit respekt k jeho dosavadní práci a už vůbec ne přitakání jeho nacionalismu a nekřesťanským názorům na migraci, ale spíše důsledkem decentralizovaného pojetí církve, které papež dlouhodobě zastává,“ řekl jeden z organizátorů protestu Jan Bierhanzl.
Duka podle něj se svými „nacionalistickými, ultrakonzervativními a identitářskými tendencemi odpovídá náladám proudů, které mají momentálně navrch v české katolické církvi“.
„Z tohoto hlediska je zřejmě vhodným kandidátem na její vedení. Pro křesťany, kteří usilují o emancipaci všech a o dehierarchizaci místní církve to ale znamená, že boj pokračuje. Naše aktivity nekončí,“ dodal.
Zeman naproti tomu v březnu napsal papeži Františkovi dopis s žádostí, aby mandát Dukovi prodloužil. Reagoval tak na zmíněné protesty několika katolíků, kteří hlavu katolické církve žádali, aby se pražským arcibiskupem stal někdo jiný. Na rozhodnutí papeže Zeman nereagoval, jeho mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že „prezident již svůj názor uvedl v osobním dopise Svatému otci, který zasílal“.
Zeman v březnovém dopise chválil činnost kardinála Duky. Duka podle Zemana přispívá k odstraňování bariér mezi církví a státem. „Jeho Eminence Dominik kardinál Duka je v České republice mimořádně váženým představitelem katolické církve a je to též do značné míry právě jeho zásluhou, daří-li se nám postupně odstraňovat bariéry po dlouhé roky existující mezi církví a státem v naší zemi,“ napsal tehdy Zeman.
Za kardinála se ale mimo jiné postavilo několik českých politiků a Konfederace politických vězňů ČR. Další petici s 3 000 podpisy na Dukovu podporu předali její iniciátoři kardinálovi po mši, kterou Duka v dubnu sloužil v katedrále sv. Víta u příležitosti repatriace ostatků kardinála Josefa Berana.
Biskupové často přesluhují i po 75. roce věku. Dukovu předchůdci kardinálu Miloslavu Vlkovi papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 prodloužil o dva roky a kardinál František Tomášek byl ve funkci do svých téměř 92 let.
