"Všichni uprchlíci nejprve projdou záchytným táborem ve Vyšních Lhotách, kde se podrobí lékařské prohlídce," prohlásila Ivana Ünlüová z pražského UNHCR.
Lidé z UNHCR již od pátku registrují v makedonských táborech běžence, kteří chtějí odjet do České republiky. "Zapisujeme žádosti lidí z tranzitních táborů Sanovec a Brázda. Zájem mají především lidé, kteří tu už mají někoho z příbuzných.
Chtějí sjednotit rodinu. A dále předpokládáme, že zájem budou mít také ti, kteří potřebují lékařské ošetření," upřesnila Ünlüová.
Český speciál nebude ve středu jediný, který ze Skopje odveze uprchlíky: Francie, Švédsko, Švýcarsko a Slovensko se podělí o dalších patnáct set osob.
Ministerstvo vnitra zatím odmítá o příletu uprchlíků cokoli prozradit. Není tedy jisté, kde budou běženci ubytováni: z posledního vládního zasedání vyplynulo, že by mohli žít v nepoužívaných kasárnách. Ministr obrany Vladimír Vetchý už také předal ministerstvu vnitra seznam objektů, které by bylo možné využít.
Jisté není ani to, kolik uprchlíků v tuzemsku nakonec bude. Vláda sice nabídla do konce roku dočasné útočiště zhruba sedmi stům padesáti kosovským Albáncům, zbylých čtyři sta míst však zůstane zatím volných jako rezerva pro ty běžence, kteří do republiky dorazí na vlastní pěst.
Kabinet uprchlíkům z Kosova zatím slíbil, že mohou setrvat na českém území do konce roku, aniž by zde museli žádat o azyl nebo krátkodobý či dlouhodobý pobyt. Stát jim zaručí bydlení, bezplatnou zdravotní péči a kapesné. Děti musí chodit do školy, jejich rodiče, na rozdíl od řádných žadatelů o azyl, mohou pracovat. Podobný režim už platil pro utečence z Bosny.
Vnitro při výběru kosovských běženců stoprocentně spoléhá na UNHCR, které by na makedonském území mělo českým úřadům pomoci s identifikací. "Ti lidé totiž často nemají žádné doklady a právě s tímto UNHCR pomáhá. Jinak bychom vlastně nevěděli, koho tady máme," prohlásil před časem náměstek ministra vnitra Jaroslav Kopřiva.
Právě to, že uprchlíci často nemají žádné doklady, považuje za úskalí celé akce stínový ministr zahraničí Jan Zahradil (ODS). "Nemá cenu zastírat, že se i na kosovské Albánce nabalují skupiny, které u nás působí ve formě různých gangů obchodujících se zbraněmi nebo drogami. A to by mohl být problém," varuje Zahradil. Obává se, že by toho mohli využít extremističtí politici a vyvolávat v zemi xenofobní a protipřistěhovalecké nálady. "Bude velice obtížné běžence kontrolovat. Nicméně - poskytnout jim útočiště je jistě správný krok," dodal Zahradil.
Náměstek Kopřiva, který má uprchlíky na starosti, považuje podobné obavy za předčasné malování čertů na zeď. "Neviděl bych to s drogami tak horké, protože ti, kteří zůstali v Kosovu až do samého vyhrocení krize, nejsou žádní dealeři. Jsou to většinou obyčejní venkované, nyní ve velmi zuboženém stavu. Není se čeho bát," zdůraznil Kopřiva.
Lidé z UNHCR již od pátku registrují v makedonských táborech běžence, kteří chtějí odjet do České republiky. "Zapisujeme žádosti lidí z tranzitních táborů Sanovec a Brázda. Zájem mají především lidé, kteří tu už mají někoho z příbuzných.
Chtějí sjednotit rodinu. A dále předpokládáme, že zájem budou mít také ti, kteří potřebují lékařské ošetření," upřesnila Ünlüová.
Český speciál nebude ve středu jediný, který ze Skopje odveze uprchlíky: Francie, Švédsko, Švýcarsko a Slovensko se podělí o dalších patnáct set osob.
Ministerstvo vnitra zatím odmítá o příletu uprchlíků cokoli prozradit. Není tedy jisté, kde budou běženci ubytováni: z posledního vládního zasedání vyplynulo, že by mohli žít v nepoužívaných kasárnách. Ministr obrany Vladimír Vetchý už také předal ministerstvu vnitra seznam objektů, které by bylo možné využít.
Jisté není ani to, kolik uprchlíků v tuzemsku nakonec bude. Vláda sice nabídla do konce roku dočasné útočiště zhruba sedmi stům padesáti kosovským Albáncům, zbylých čtyři sta míst však zůstane zatím volných jako rezerva pro ty běžence, kteří do republiky dorazí na vlastní pěst.
Kabinet uprchlíkům z Kosova zatím slíbil, že mohou setrvat na českém území do konce roku, aniž by zde museli žádat o azyl nebo krátkodobý či dlouhodobý pobyt. Stát jim zaručí bydlení, bezplatnou zdravotní péči a kapesné. Děti musí chodit do školy, jejich rodiče, na rozdíl od řádných žadatelů o azyl, mohou pracovat. Podobný režim už platil pro utečence z Bosny.
Vnitro při výběru kosovských běženců stoprocentně spoléhá na UNHCR, které by na makedonském území mělo českým úřadům pomoci s identifikací. "Ti lidé totiž často nemají žádné doklady a právě s tímto UNHCR pomáhá. Jinak bychom vlastně nevěděli, koho tady máme," prohlásil před časem náměstek ministra vnitra Jaroslav Kopřiva.
Právě to, že uprchlíci často nemají žádné doklady, považuje za úskalí celé akce stínový ministr zahraničí Jan Zahradil (ODS). "Nemá cenu zastírat, že se i na kosovské Albánce nabalují skupiny, které u nás působí ve formě různých gangů obchodujících se zbraněmi nebo drogami. A to by mohl být problém," varuje Zahradil. Obává se, že by toho mohli využít extremističtí politici a vyvolávat v zemi xenofobní a protipřistěhovalecké nálady. "Bude velice obtížné běžence kontrolovat. Nicméně - poskytnout jim útočiště je jistě správný krok," dodal Zahradil.
Náměstek Kopřiva, který má uprchlíky na starosti, považuje podobné obavy za předčasné malování čertů na zeď. "Neviděl bych to s drogami tak horké, protože ti, kteří zůstali v Kosovu až do samého vyhrocení krize, nejsou žádní dealeři. Jsou to většinou obyčejní venkované, nyní ve velmi zuboženém stavu. Není se čeho bát," zdůraznil Kopřiva.
