Své stanovisko NS zveřejnil na webu. Podle místopředsedy NS Petra Šuka se změna týká stovek tisíc lidí v Česku.
Soudce občanskoprávního a obchodního kolegia k vydání stanoviska vedlo rozkolísané posuzování otázky, jaké dopady mělo zvýšení normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 na stanovení takzvané nezabavitelné částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy a musí zůstat dlužníkům pro zajištění jejich životních potřeb.
Normativní náklady na bydlení v nájemních bytech činí 5626 až 20 521 korun, v závislosti na velikosti obce a počtu lidí v domácnosti. Odvozuje se od nich primárně příspěvek na bydlení, sekundárně však také nezabavitelná částka u dlužníků.
Pro rok 2022 zákonodárci mimořádně zvýšili normativní náklady o dalších 1120 až 1974 korun, opět v závislosti na místě bydliště a počtu lidí v nájemním bytě.
Právě o tuto částku by se měla podle sjednocujícího stanoviska NS zvýšit také nezabavitelná částka u dlužníků. Dosud v praxi nepanovala jednota. Například insolvenční úseky krajských soudů v Českých Budějovicích a Plzni zaujaly opačný postoj, podle kterého se mimořádné zvýšení normativních nákladů do nezabavitelné částky nepromítá. V podobných situacích má NS pravomoc sjednotit praxi právě prostřednictvím stanovisek zveřejňovaných ve sbírce.
Mediální obraz typického dlužníka matky samoživitelky či seniora je mýtem |
Podle Šuka je důležité, že stanovisko přichází relativně rychle, protože se týká moha lidí. „Veřejně dostupné zdroje uvádějí, že je aktuálně v oddlužení asi 111 000 lidí, celkem v exekuci je až 700 000 občanů. I kdyby jich měla mzdu či plat postižena jen menší část, pořád platí, že předmětné stanovisko civilního kolegia NS se bezprostředně dotýká řádově stovek tisíc lidí v našem státě,“ uvedl Šuk.
Mimořádné navýšení normativních nákladů v roce 2022 nad pravidelnou valorizaci zdůvodňovala bývalá vláda ANO a ČSSD zejména růstem cen energií.
