„Velký zlom přišel v roce 2017. Tehdy jsem se v Holandsku vzbudil s oteklýma nohama a nemohl popadnout dech. Rychle jsem se vrátil domů a jel do nemocnice v Ostravě, kde zjistili vážné srdeční selhání,“ vzpomíná muž, kterému je nyní 48 let a žije jen díky transplantovanému srdci.
Lidí, jako je on, podle lékařů přibývá. Loni trpělo v zemi srdečním selháním 122 068 lidí, v roce 2011 to přitom bylo 96 668 pacientů.
„Obáváme se sílící ‚epidemie‘ srdečního selhání, a to i v souvislosti se silným stresem vyvolaným zhoršenou ekonomickou situací,“ upozorňuje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Připomněl, že v zemi přes třicet let klesal počet srdečních onemocnění. Zlom nastal až s příchodem covidu. „Lidé nechodili na preventivní prohlídky, péče se soustředila na covidové pacienty. Teď se lidé zase více stresují kvůli ekonomické krizi i zhoršené situaci ve světě,“ líčí lékař.
Posílíte srdce, imunitu a zhubnete. Pět důvodů, proč si vyjít po svých |
Když Tomáši Švajdovi lékaři před pěti lety zjistili vážný problém se srdcem, implantovali mu pod kůži kardioverter, defibrilátor, který pomocí elektrických impulzů zastavuje srdeční arytmie. „Mohl jsem zase pracovat i jezdit na kole,“ líčí muž.
Musel ale na kontroly do Centra pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Loni se mu přitížilo tak, že se stal čekatelem na transplantaci. „V noci jsem nemohl dýchat. Byl jsem zavodněný a dusil jsem se. Dostal jsem mechanickou podporu srdce, která mě držela naživu,“ popisuje muž situaci před tím, než letos v červnu dostal nové srdce.
„Nemoc máme v rodině. Na zdraví mi však určitě nepřidal stres z častého cestování za prací do ciziny. Tam už nejezdím. Ale doma neležím. Asi šest týdnů po transplantaci mi zavolal kolega, že potřebuje mou pomoc. Tak jsem oblékl montérky a od té chvíle pracuji. Jsem živnostník. Ale netahám nic těžkého. Nemoci se nepoddávám a opět jezdím na kole,“ dodává Švajda.
Méně úmrtí, více nemocných
Lidí s nemocemi oběhové soustavy přibývá a podle expertů bude tento trend v době ekonomické krize pokračovat. Konzumace nekvalitních potravin, silný stres vyvolaný situací doma i ve světě, pokusy zahnat jej alkoholem či kouřením, snaha šetřit, a to i na sportovních a rekreačních aktivitách – to vše jsou podle lékařů faktory, které urychlují šíření kardiovaskulárních chorob.
„Nejnovější data z loňského roku ukazují, že v Česku máme 2 912 942 kardiaků s různým stupněm obtíží, což je asi o 364 tisíc více než před deseti lety. Úmrtí na akutní infarkt ubývá, zvyšují se ale počty případů srdečního selhání. „Jsou to spojené nádoby,“ říká předseda kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Srdeční infarkt dostalo v loňském roce 28 722 lidí. Okamžitá úmrtnost se v Česku pohybuje okolo 5,6 procenta, třicetidenní činí 8,7 procenta. To jsou ve světovém kontextu velmi příznivá čísla. Znamenají, že drtivá většina pacientů přežije.
Sedm tipů pro zdravé srdce. Talíř rozdělte na čtvrtiny a jděte se projít |
„V léčbě akutního infarktu myokardu jsme na špici. Lze říci, že jsme se stali oběťmi vlastního úspěchu,“ komentuje to Linhart.
Podle lékařů ale přibývá pacientů s vážnými problémy a někteří si srdeční selhání přivodí pozdním přivoláním lékařské pomoci.
„Jakmile člověk pocítí bolest na hrudi, může jít o srdeční infarkt. V tu chvíli je důležitá každá minuta, srdeční buňky totiž začínají neúprosně odumírat. Pokud nemocný nekontaktuje co nejdříve záchrannou službu a snaží se bolest přechodit, může se stát, že odumře výrazná část srdeční svaloviny. Čím později se začne infarkt léčit, tím méně buněk se daří zachránit a tím větší je pravděpodobnost následného selhávání srdeční pumpy,“ vysvětluje předseda České asociace akutní kardiologie Petr Ošťádal.
Loni trpělo v zemi srdečním selháním 122 068 lidí, do pokročilé fáze se dostane každý desátý. Jen malá část z nich, asi 200 lidí ročně, je ale ve vhodné kondici k indikaci mechanické srdeční podpory nebo transplantaci srdce.
Nové srdce nedostanou všichni
„Hlavní rozhodující faktor je biologický věk, obvykle do 65 let. Pokročilé srdeční selhání se ale většinou objevuje u starších lidí. Těm se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ doplňuje Jan Krejčí, zástupce přednosty a vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.
Stoupající počty lidí, kterým selhává srdce, má podle lékařů na svědomí více faktorů včetně pandemie covidu. Tehdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně.
Roli hraje obezita a špatné stravovací návyky. Zkušenosti z historie také ukazují, že ekonomické krize tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby. Mnozí lidé reagují na zdražování nakupováním nezdravých náhražek a šetří na kvalitních potravinách, což vede ke zvýšení hmotnosti a zátěži oběhové soustavy. Zdraví neprospívá ani šetření na sportovních a rekreačních aktivitách.
Se stresem v krizi také souvisí vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží podle Linharta tlaku čelit. „Odhadujeme, že následky krize sklidíme v následujících letech, kdy počty pacientů se srdečním selháním mohou vzrůst až o třetinu,“ říká předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek.
