ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Během nouzového stavu za covidu přibylo úmrtí na nemoci srdce, zjistili vědci

  • 35
Od jara 2020, kdy se v Česku objevil první nakažený, podlehlo koronaviru 43 480 lidí. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik však zjistil, že pandemie zkrátila mnohem více životů. Ovlivnila totiž i úmrtí lidí s jinými diagnózami.

Podle lékařů se lidé během pandemie méně hýbali, byli více ve stresu a celkově žili méně zdravě než předtím. Mnozí navíc nechodili k lékařům – kvůli prevenci, ani s potížemi. To vedlo k nárůstu obezity dětí i dospělých, ke zpožděným detekcím rakoviny i ke zhoršení chronických nemocí, hlavně srdce a cév. Ty jsou nejčastější příčinou smrti. Vévodí jim ischemická choroba srdeční, což je dlouhodobě nejčastější příčina úmrtí v Česku – s výjimkou roku 2021, kdy ji přechodně odsunul na druhé místo covid-19.

Slova lékařů o zhoršené kondici lidí a zanedbané prevenci i léčbě potvrdily svými statistickými daty i zdravotní pojišťovny.

Na co umírají Češi: nová data. Vedou nemoci srdce, rakovina je těsně druhá

„V covidovém roce 2020 přišlo na preventivní lékařskou prohlídku o 190 tisíc našich dospělých klientů méně než o rok dříve,“ řekla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Počet screeningových prohlídek, které vyhledávají nádory prsu, děložního hrdla a konečníku, klesl u stejné pojišťovny v prvních dvou covidových letech o téměř čtvrt milionu. Vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), kteří zkoumali dopady covidu v Česku, teď potvrdili, že první dva roky pandemie přinesly kromě celkově vyššího počtu zemřelých i nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci.

Úmrtí v Česku v letech 2019-2022 dle příčin podle SYRI

“Zatímco přímé dopady pandemie, tedy zvýšení úmrtnosti po nákaze covidem, už byly zdokumentovány, o nepřímých víme podstatně méně. Lze předpokládat, že na počátku mohly sehrát velkou roli změny v poskytování péče, v chování lidí, ale i nepřesnosti v údajích o příčině smrti,“ uvedla výzkumnice SYRI Klára Hulíková-Tesárková.Odborníci se zaměřili na nemoci srdce a cév, výpadky v poskytování ambulantní a nemocniční kardiologické péče i na výkyvy v úmrtnosti.

Kvůli covidu nás čeká i epidemie srdečních selhání, varují kardiologové

„V letech před pandemií úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pozvolna klesala. Případné výkyvy se objevovaly při epidemiích chřipky. V dubnu 2020, kdy platil nouzový stav, ale vzrostl počet úmrtí na srdeční onemocnění doma o deset procent ve srovnání s průměrem a téměř o devět procent v zařízeních sociální péče,“ popsala vedoucí skupiny zkoumající ekonomickou nerovnost ve zdraví Dagmar Dzúrová.

Členění dle místa úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v letech 2020 a 2021 podle SYRI

Ještě víc vzrostl počet těchto úmrtí na podzim 2020, kdy také platil nouzový stav. V říjnu o 12 procent proti průměru v nemocnicích, o 15 procent doma a o 29 procent v zařízeních sociální péče. V listopadu 2020 stoupla úmrtnost v sociálních ústavech dokonce o 45 procent.

Aktuálně se v Česku šíří epidemie chřipkových nemocí. Covid je na ústupu, v nemocnicích leží necelá stovka nakažených pacientů. Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové ale právě covid ukázal, že nenadálé události typu pandemie je potřeba zkoumat a hledat účinné společenské obranné mechanismy. Z výsledků výzkumů by podle ní měli čerpat hlavně politici.

Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog

“Propojujeme vědce, kteří by spolu jinak nespolupracovali, s cílem hledat řešení i doporučení v reálném čase. Budeme zkoumat rizikové situace a pomáhat zmírňovat problémy, které tyto mimořádné události, jako je pandemie covid-19, ale i válka na Ukrajině, inflace, zdražování nebo klimatické změny, přinášejí. Poslední roky jasně ukázaly, jak je současná doba k rizikovým situacím náchylná. Socioekonomické nerovnosti se prohlubují, proto je jedním z cílů SYRI poskytovat data, podle kterých by se mohli politici správně rozhodovat,“ dodala Šeďová s tím, že podobná hloubková analýza dosud v Česku chyběla.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video