Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog

  18:56
U části pacientů pozitivních na koronavirus se potvrdilo, že virus poškodil kromě plic i jejich srdce. To může být problém zejména pro lidi s kardiovaskulárním onemocněním, vysvětluje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. „Zánět srdečního svalu může být přechodná věc, ale stejně tak může být příčinou úmrtí,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Covid-19 je onemocnění, které nejčastěji postihuje dýchací cesty a plíce. Nyní se ukazuje, že virus poškozuje i srdce. Jak SARS-CoV-2 ovlivňuje srdce?
Ze začátku pandemie jsme nevěděli příliš o tom, jak moc tento virus bude napadat srdce. Mysleli jsme si, že je to především druhotné postižení. To, co je samozřejmě do očí bijící, je postižení plic, rozsáhlé zápaly plic s dýchacími potížemi, které vedly k tomu, že někteří pacienti museli být zaintubováni či připojeni na mimotělní oběh. 

To je samozřejmě problematické pro pacienty se srdečním onemocněním. Pokud nemá srdce dost kyslíku, tak poměrně rychle selhává, nebo u něj může dojít k vývoji poruch srdečního rytmu, které pacienta mohou přivést případně až k nepříznivému konci. Postupně se ale ukazuje, že to není jediné postižení.

Co ještě se lidem s covid-19 může stát?
Dalším postižením, které se našlo poměrně často, jsou krevní sraženiny v jednotlivých cévách, včetně plicního oběhu, což může přetížit srdce. Teprve nedávno se ukázalo při použití vysoce citlivých diagnostických metod jako je například magnetická rezonance, že část pacientů má známky zánětu srdečního svalu.

A to je problematické.
Ano. Zánět srdečního svalu může být stejně relativně přechodná a dobře tolerovaná věc s dobrou prognózou, ale stejně tak může vést ke srdečnímu selhání, případně k poruchám srdečního rytmu a může být příčinou úmrtí.

Aleš Linhart

Je kardiolog, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Je také předsedou České kardiologické společnosti. 

Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, působil také v pařížské nemocnici Broussais a absolvoval stáž na Texas Heart Institute v Houstonu. 

Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart

Jak se zánět srdečního svalu léčí?
V tom je právě problém, protože neexistuje žádná specifická léčba. Pokud má pacient projevy srdečního selhávání, léčíme ho úplně stejně jako kdyby měl srdeční selhávání z jiných příčin. Pokud má selhávání srdečního rytmu, tak léčíme to. Na to máme různé techniky, léky, přístroje, to možné je. U některých zánětů se navozuje útlum imunity, ale v to v případě virové aktivní infekce není použitelná strategie.

Dokážete říci, u jak velkého procenta lidí nakažených covid-19 se zánět srdečního svalu objevil?
Úplně poslední data pochází z Německa, kdy autoři studie skenovali velké množství pacientů a zjistili, že 78 procent z nich mělo po prodělané infekci nějaké známky na magnetické rezonanci, které naznačovaly srdeční zánět. Výrazné známky srdečního zánětu mělo asi 60 procent pacientů. Jinými slovy to vůbec není vzácná záležitost.

Ale abych neděsil, většina těchto stavů bývá plně reverzibilní, čili plně vratná. Ti, kteří jsou zánětem postiženi, se uzdraví bez nějakých trvalých následků. Ovšem když říkám většina, tak to neznamená všichni.

Zánět srdečního svalu způsobí i chřipka

Takže co se týče srdce, není to nyní podobné jak u plic, kdy se zjistilo, že část lidí vyléčených z covid-19 má i po několika měsících poškozené plíce?
To se takto říci nedá. My zatím nevíme, jak to bude do budoucna. Je třeba si přiznat, že infekce je hrozně mladá. Potřebná data pro Českou republiku ani pro Evropu zatím neznáme. Musíme počkat několik měsíců, možná rok, abychom mohli říct, jaké jsou trvalé následky. Nyní pouze víme, že viry podobné novému koronaviru, SARS a MERS, záněty srdce také způsobovaly a někteří lidé měli trvalé následky. Nicméně zánět srdečního svalu může způsobit u kardiaků i chřipka.

Následky koronaviru? Může poškodit srdce i mozek, říká Prymulův nástupce

Dokážete říci, kolik procent lidí, kteří byli pozitivní na koronavirus, mělo kardiovaskulární problémy?
Zde se musíme opět opřít o data ze studií. Například z čínských vyplynulo, že více než polovina pacientů, kteří stonali těžce, byli kardiaci, to znamená že měli nějaké srdeční, cévní onemocnění.

Proč tomu tak je?
Jsou to lidé, jejichž srdce je nemocné a další zdravotní zátěž těžce snášejí. V důsledku toho mají samozřejmě horší průběh. To se projevuje zejména dechovou tísní.

Naznačujete, že kardiaci i bez koronaviru mají dost svých zdravotních potíží. Předpokládám, že pokud se tyto potíže spojí s koronavirem, může to být problém.
Ano. Například podle studie tito pacienti měli vyšší riziko, že pro ně bude nemoc fatální. Musíme si ale uvědomit, že srdeční a cévní onemocní jsou v populaci docela častá věc. Máme 300 až 400 tisíc pacientů se srdečním selháním, máme tady až 40 procent populace s vysokým tlakem, velké procento lidí prodělalo nějakou mozkovou, cévní příhodu, infarkt. Jinak řečeno, máme tady velkou část populace, která je v podstatě riziková.

Jak by se lidé s kardiologickými problémy měli v dnešní době chovat, co mají dělat?
Principy jsou poměrně jednoduché. Víme, že bariérová opatření jsou schopna omezit riziko infekce. V první řadě bych opravdu nezlehčoval koronavirovou infekci. Lidé by rozhodně neměli mít pocit, že se jim nemůže nic stát. Pokud má člověk nastavenou nějakou léčbu, rozhodně by ji neměl přerušovat. A samozřejmě v případě zhoršení stavu by lidé neměli léčení odkládat, protože čím dřív pacient přijde, tím lépe se všechny komplikace dají řešit.

Nesmí se zanedbat prevence

Mluvíte o tom, že by se lidé neměli vyhýbat svým lékařům. Nicméně na jaře to dělali. Řešíte už nyní třeba s kolegy případy kardiaků, kteří zanedbali prevenci na jaře kvůli koronaviru?
Měli jsme pacienty, kteří přišli pozdě se závažnými formami onemocnění. Nepochybně pacienti, kteří zanedbali prevenci, tady také jsou. To je určitě špatně. 

Riziko, že budu infikován v ambulanci, kam přicházím kvůli prevenci, je ale relativně malé. Samozřejmě jiná věc je na urgentních příjmech, kde pochopitelně riziko může být výrazně vyšší. Na druhou stranu, pokud mám nějaké potíže, tak myšlení, že ‚jak to přišlo, tak to i odejde‘, je často důvodem ke zdržení, který nám zase bere zbraně z rukou a my pak často nemůžeme s těmi onemocněními účinně bojovat. V případě infarktu jde například o minuty a když pacient zavolá pozdě, protože čeká, že to samo přejde, protože se bojí, že v nemocnici dostane koronavirus, tak to je opravdu nešťastná situace.

Lidé vyléčení z covidu-19 mají i po měsících poškozené plíce, ukázala studie

Opakuje se stav z jara a odkládají lidé návštěvy u lékařů?
Ano, vidíme, že pacienti odkládají svá vyšetření, přeobjednávají se.

Snažíte se nyní pacientům domluvit, aby opravdu přišli?
Naše komunikace směrem k nim je pochopitelně omezená, ale snažíme se nabídnou termíny. Nemůžeme je aktivně vyzývat, na to nemáme kapacity a často ani prostředky. Musíme obecně apelovat na nemocné, aby přišli, když mají potíže, a aby prevenci nezanedbávali. Prevence je sice běh na dlouhou trať, ale běh, který v okamžiku, kdy se přeruší, může vést ke komplikacím.

Pokud by se epidemiologická situace nadále zhoršovala, tak některé věci se dají přenést do virtuálního prostoru, konzultacemi na dálku, jak jsme to dělali i na jaře.

Covid není chřipečka

Máme čísla, která by ukazovala, že například po ukončení nouzového stavu stoupl počet infarktů ve srovnání s jarem?
Na to je ještě brzy. Čísla s infarkty máme s větším zpožděním k dispozici, protože vykazování infarktu je věc, která dobíhá řadu měsíců. Říct, jaký byl trend, nemohu, to se nejdříve dozvíme až za rok. Během lockdownu jsme ale zaznamenali paradoxní pokles počtu infarktů, což mohlo být dáno právě tím, že někteří se do nemocnice vůbec nedostali, protože se báli. Ale může to být i tím, že jsme najednou měli takové globální prázdniny, které jsou přece jen spojené s nižším stresem.

Začíná nám období chřipky. Praktičtí lékaři začínají očkovat, zejména starší lidi a ty s chronickým onemocněním. Když srovnáte chřipku a koronavirus, dokážete říci, co je pro kardiaka více nebezpečné?
Záleží na tom, o jakém typu chřipky mluvíme. Byly různé chřipkové pandemie, které byly způsobené různými kmeny a každá z nich byla jinak nebezpečná. Když si ale srovnáme, co se děje se zdravotním systémem v době infekce koronavirem a v době chřipkové epidemie, tak z toho jasně vyplývá, že ta onemocnění nejsou srovnatelná. 

Zdravotní systém vyspělých zemích typu Itálie, Británie, nekolabuje v důsledku chřipkové epidemie, ale zkolaboval velice rychle v okamžiku koronavirové infekce. Covid-19 rozhodně není chřipečkou, onemocnění se nesmí podceňovat. 

Jak jste naznačil, chřipka způsobuje u lidí i onen zánět srdečního svalu. Způsobuje i nějaké další zdravotní komplikace?
Měli bychom si říct, že pokud mám kardiologické onemocnění, tak každá zátěž organismu představuje nebezpečí. Řada pacientů s kardiologickými onemocněními má potíže i v klidu, při běžném fungování. A do toho teď najednou přijde zánět, který představuje koronavirus či chřipka. Vemte si, že i zdravý člověk, když dostane 39 stupňů teplotu, tak je to pro něj situace, se kterou se vyrovnává obtížně. Kardiak tím hůř. Není nic, co by mu umožnilo to onemocnění překonat bez komplikací.

Mají se kardiaci nechat na podzim očkovat proti chřipce?
Pokud nemají nějakou kontraindikaci očkování, tak to doporučujeme. Pacienti mají poté skutečně menší riziko srdečního selhání a dalších komplikací. Očkování je opravdu něco, co bychom neměli podcenit.

Od 13. do 24. září jste měli online sjezd České kardiologické společnosti. Byl letos hlavním tématem koronavirus?
Koronavirus rozhodně nebyl zásadním tématem. Samozřejmě jsme o něm hovořili, ale sledujeme kardiovaskulární tématiku ze všech úhlů pohledu. Například poslední novinky v kardiologii jsou poměrně zásadní. 

Takže jsme se snažili podělit se o to, co je nové, abychom kvůli koronaviru nepřestali nahlížet na to, co je naší základní povinností a cílem. To znamená snížit kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost v České republice. A ta je stále poměrně vysoká, podle některých statistik jsme třetí nejhorší v Evropě, takže máme co dohánět.

Dvořáček: Rusko a Čína už proti covidu očkují, v ČR bude vakcína v lednu

  • Nejčtenější

Vláda zakázala vycházení po 21:00, omezila obchody a v neděli je zavřela

Lidé od středy 28. října nesmí chodit ven po deváté hodině večer, rozhodla vláda. Zákaz platí vždy do 4:59 ráno a to až...

Prymula odmítl rezignovat navzdory Babišově výzvě. Ať mě odvolá, míní

Ministr zdravotnictví Roman Prymula odmítl přijmout výzvu premiéra Andreje Babiše, aby rezignoval za pochybení, kterého...

Moderátor tepal šéfa lékařů, vrátil mu to další host. Nova se omluvila

V názorový střet se změnil večerní rozhovor v Televizních novinách na Nově. To když moderátor Petr Suchoň po žádosti o...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bez roušky a v restauraci. Prymula porušil zákazy, opozice žádá rezignaci

Ministra zdravotnictví Romana Prymulu přistihli reportéři Blesku ve středu v noci u jedné z pražských restaurací. Podle...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

Mynářová bude mít pořad v Českém rozhlase. Zvát si bude slavné dvojice

Manželka hradního kancléře Alexandra Mynářová bude mít vlastní pořad v Českém rozhlase. Informoval o tom Deník N s...

Poslanci rozhodnou o pokračování nouzového stavu. Jen 14 dnů, řekli Piráti

Poslanci rozhodnou o žádosti vlády Andreje Babiše o prodloužení nouzového stavu o třicet dnů, tedy až do 3. prosince....

Záchranáři uslyšeli volání o pomoc, miminko se narodilo v autě před nemocnicí

Neočekávaný zásah dnes překvapil posádku záchranářů z Hostivice. Zatímco se v motolské nemocnici připravovali v sanitce...

Podíl pozitivních testů na covid byl téměř 35 procent, číslo R ovšem kleslo

Podíl pozitivních testů na covid-19 byl ve středu rekordních 34,44 procenta. Laboratoře udělaly ve státní svátek 37 680...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...

PRVNÍ DOJMY: Budu se vdávat, wow! Svatba na první pohled vědecky slzí

Pamětnická komedie Hodíme se k sobě, miláčku...? má pokračování. Tváří se světácky a smrtelně vážně, protože ideální...