„Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali dvacetipětiprocentní až sedmdesátipětiprocentní pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy,“ popsal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
Ačkoliv tak statistiky vyznívají pozitivně, v praxi mohou do budoucna znamenat riziko. „Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ varuje Linhart.
Epidemie nemoci covid-19 v Česku |
Situaci podle něj ještě zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky. „Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu,“ uvedl.
A upozornil, že i bez epidemie koronaviru by nárůst počtu případů srdečního selhání mohl růst. Křivka, která třeba v USA od sedmdesátých let klesla, se totiž začíná obracet. A to mimo jiné ve spojení se stárnutím populace a nezdravým životním stylem.
Socio-ekonomická situace jako rizikový faktor
Další hrozbu pak kardiologové vidí ve zhoršení socio-ekonomické situace. Jak totiž ukazují dlouhodobá data, vždy jej doprovází zvýšení nemocnosti a úmrtnosti na srdečně-cévní choroby. „Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 procent k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětlil Linhart. Pozorovat to podle něj jde i napříč regiony České republiky – tam, kde je situace horší, pozorují i více infarktů.
Kardiaci jsou nejohroženější skupina, očkujte je přednostně, žádají lékaři |
Kardiologové to připisují řadě faktorů. Jedním z nich je třeba stres spojený s existenčními problémy. Kromě toho ale také tito lidé často podceňují preventivní prohlídky, nestarají se o své zdraví, nedodržují zdravé diety a rezignují na pravidelný pohyb.
A podobně na řadu lidí působí i současná epidemie. „Lidé se dostatečně nehýbali, rezignovali na pohyb venku. Řada pacientů přibrala,“ popsal ambulantní kardiolog a člen výboru České asociace ambulantních kardiologů Jiří Veselý.
Právě kardiaci jsou přitom jednou z ohrožených skupin onemocnění covid-19. Pokud jsou s nemocí převezeni do nemocnice, jejich riziko úmrtí je až pětkrát vyšší než u ostatních pacientů. Podle kardiologů by tak měli být upřednostněni při vakcinaci. „Opakovaně jsme apelovali na ministerstvo zdravotnictví. Nabídli jsme spolupráci, rádi bychom se podíleli na rozhodování o tom, kteří pacienti z řad kardiaků by měli dostat přednost,“ řekl Linhart s tím, že pokud ale není stav pacienta stabilizovaný, měl by se před očkováním raději poradit se svým lékařem.
Naděje v podobě moderních léků
V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 tisíc nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 tisíc nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání. A podle předsedy České asociace srdečního selhání Filipa Málka počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 procent na 450 tisíc.
Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog |
Přesto si čeští kardiologové dávají za cíl úmrtnost snížit. Pomoci by jim v tom mohly moderní léky, které nyní začínají při léčbě využívat. Takzvané glifloziny byly doteď k dispozici pouze pro vybrané diabetiky. Nově je může lékař předepsat i pacientům bez cukrovky. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí. Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“uvedl Málek.
Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči. U těchto pacientů také brání vzniku nového srdečního selhání, 30 až 40 procent lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. A jak se ukázalo, pomáhají i pacientům bez diabetu. Zatím si je musí pacienti doplácet sami, kardiologové však jednají o úhradě zdravotními pojišťovnami.
Česko je dlouhodobě na špici černého žebříčku, co se týče výskytu kardiovaskulárních onemocnění na sto tisíc obyvatel. V rámci Evropy je ČR třetí – za Finskem a Rakouskem.
